HFT World Championship 2014 Kelmarsh

Hodnocení uživatelů:  / 2

NejhoršíNejlepší 

Podrobnosti

Nadřazená kategorie: Czech FT

Kategorie: 2014

Zveřejněno 24. 4. 2014 23:11

Napsal Kubajzz

Ve dnech 20.-21.dubna 2014 se konalo Mistrovství světa v HFT v Kelmarsh. Tuto akci jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít, a proto jsme vyrazili společně autobusem už dva dny předem. Pro vlastní závod byly připraveny dvě trati (Alfa a Bravo), každá s 30 sklopkami. Každý závodník absolvoval jeden den jednu a druhý den druhou trať, takže mohl dosáhnout teoretického maxima 120 bodů.

Po příjezdu jsme si vyzvedli střelecké karty a vrhli se na Zero range, abychom ověřili nastřelení našich zbraní.

Mistrovství se zúčastnilo 335 střelců ze 13 zemí. Z toho 8 zemí postavilo národní týmy.

Nedělní počasí bylo nevlídné, každou chvíli se schylovalo k dešti a vál silný vítr o síle 4-6 m/s, v nárazech i podstatně víc.

O síle větru si můžete udělat představu podle národních vlajek na stožárech.

Nemohli jsme si nechat ujít příložitost k hromadnému focení vedle poutače "Welcome to the World hunter field target championship".

Po nezbytném poučení o pravidlech a bezpečnosti jsme vyrazili na trať.

Začal jsem na trati Alfa. Ve skupině hned za mnou šel Martin s loňským mistrem světa Gregem Morssem.

Martin se chlubí bagem se jmenovkou mistra světa a sám Greg v modré čepici stojí hned za ním.

Moji spolustřelci ze skupiny Richard (Anglie) a Kevin (reprezentant Walesu).

Začal jsem na stanovišti 24, což byl stoják bez opory na otevřené louce přímo proti větru, který cloumal celým střelcem, takže jsme byli všichni rádi aspoň za jeden bod. Pak následovaly další sklopky na kraji lesa, některé ve výšce na stromech. Celou tuto část mocně foukalo, sklopky měly jen minimální okraje, takže hned na stanovišti 26 jsem zaznamenal nulu, když jsem dával jeden dot doleva na vítr a přesto jsem ještě minul sklopku zprava... Po přesunu na stanoviště 1 hlouběji do lesa, se mi už docela dařilo, ovšem ztráta z větrné části už se dohnat nedala. Závod jsem zakončil opět na louce, kde začalo kromě větru i pršet. Sice jsem trefil asi nejtěžší sklopku na stanovišti 21, kde se střílelo na maximální vzdálenost za prudkého větru a v dešti, ale stejně jsem poslední dvě sklopky dal za jeden bod...

Závěrečné foto skupiny 24.

V pondělí po snídani jsme opět vyrazili autobusem do Kelmarsh.

 

Tentokrát se počasí umoudřilo a bylo slunečno. Vítr byl sice pořád značně silný, nicméně foukal asi s poloviční intenzitou než předešlého dne.

 

 Záhy došlo na odkládání přebytečného oblečení a výstroje.

V pondělí jsme stříleli v odpolední směně. Závod začal oproti plánu asi s 1,5 hodinovým spožděním, ale nikomu to nevadilo, těšili jsme se, že si snad zlepšíme včerejší výsledky.

 Tentokrát bylo na trati i kontrolní stanoviště, kde se každému závodníkovi měřila rychlost, zda neporušuje pravidlo o maximálním výkonu. Na trati Bravo bylo vše v pořádku, ale na Alfě organizátorům hned zkraje nějaký expert chrono rozstřelil, takže zbytek závodníků prošel kontrolou bez měření..

Richard je hardcore střelec a zásadně odmítal střílet z podložky. Když na něj přišla řada, museli jsme mu ji odsunout.

 To já se v bahně válet nemusím.

Jako negativum musím uvést dvě věci. První je, že na trati Bravo byly zrušeny hned 3 sklopky. Přitom jsem viděl, že byly připraveny i náhradní. Proč je organizátoři nevyměnili, nevím. A druhé negativum byl počet přerušení závodu. Já chápu, když se závod přeruší, protože se přetrhne špagát nebo se přihodí podobná věc, ale když jsem zjistil, že závod se co chvíli píská, protože někdo vidí před killzónou stéblo nebo že je lenivý vystřelit z druhé strany kolíku a jiným prkotinám, tak to mi hlava nebrala. Přitom nešlo o žádné porušení pravidel. Nevím, co by tito střelci dělali třeba na závodech v Polsku nebo u nás. Pískání bylo otravné a rozhazovalo koncentraci ostatním střelcům. Sám jsem musel při klečáku bez opory kvůli přerušení závodu hned dvakrát vystřelit v poslední chvíli do země... Naštěstí jsem se i tak trefil, jinak bych už asi šel někoho chytit pod krkem...

Ale jinak šlo o velmi pěkně postavenou trať. Střídaly se dlouhé i krátké vzdálenosti a nechybělo velké množství optických pastí (především na Alfě).

Druhé kolo mělo pro mě stejnou divnou pachuť jako to první. Jako každý rok jsem netrefil pavučinu (ta je pro mě snad zakletá) a ještě sedm sklopek před koncem jsem držel -3 body. No ale z posledních sedmi jsem netrefil čtyři, z toho z jedné mám navíc pocit, že se mi podařilo nabít diabolku obráceně, protože ze stabilní polohy střelit na 30 metrů asi 3 cm od velké kilzóny vpravo, není jenom tak...

Závěrečné foto Martinovy skupiny.

Po sečtení výsledků se konal rozstřel o vítěze kategorie .22.

Účastnil se ho i Matt Rawlings (náš hostitel a šéf Cambridge HFT klubu), který nakonec získal třetí místo.

A o vítězství v kategorii Open stříleli hned čtyři závodníci a k polské i naší radosti ho s přehledem vyhrál polský reprezentant Witold Bojanowski.

A hned poté jsme se šli podívat na vyhlášení výsledků.

Tady je dekorace vítěze kategorie Open.

Ovšem největší překvapení nás čekalo nakonec, protože titul mistra světa vyhrál teprve patnáctiletý junior Rudy Goldslade s fantastickým výsledkem 115 bodů, přičemž zaznamenal na stojáku i jednu nulu! Gratulujeme!

Mistrovství světa v HFT 2014 je tedy za námi. I když jsme ostudu neudělali, tak prostě se nám v Anglii nějak nedaří. Snad to příští rok bude lepší... Ale aspoň jsme dle vyjádření ostatních závodníků s přehledem vyhráli soutěž o nejlépe oblečený team. :)

Na závěr bych chtěl ještě vyjádřit velké poděkování našim sponzorům firmám JSB Match Diabolo, POČÍTAČOVÁ POHOTOVOST, Czechito a Lacrima za morální i materiální podporu. Děkujeme!

Výsledky naleznete zde: https://sites.google.com/site/whfta1/results/2014-results