Burris Timberline 4,5-14x32

Hodnocení uživatelů:  / 14

Podrobnosti

Nadřazená kategorie: RECENZE

Kategorie: Optika

Zveřejněno 15. 7. 2012 23:39

Napsal Kubajzz

Na úvod musím podotknout, co mě přinutilo k pokračování v pokusech v nekonečném seriálu o hledání ideální optiky. V rámci přípravy na letošní ME v HFT v Krakově jsem analyzoval své výsledky a došel jsem k několika závěrům. Za prvé je potřeba více trénovat, to je jasné. A jako další věc je záležitost, která se týká pravidla o nemožnosti dělat jakékoliv korekce na optice a s tím spojených problémů s korekcí paralaxy. Když jsme letos začali stavět dráhy ještě více ve stylu HFT, tedy na kratší vzdálenosti a hlavně dávat redukované (malé) killzóny, tak jsem přestal pravidelně trefovat ty nejjednodušší sklopky. Při nastavení korekce paralaxy na univerzálních cca 22 metrů se totiž objevuje několik problémů.

1. Na vzdálenost větší než asi 30 metrů a menší než 15 metrů nevidíte ostře. Tato neostrost je tím větší, čím větší zvětšení používáte. Proto se v HFT používá obvykle zvětšení kolem 10x, ačkoliv to v pravidlech není nijak omezeno. Na větší zvětšení totiž bližší a vzdálenější cíle prostě neuvidíte. Na nejlepších sklech jde ještě použít zvětšení 12x a údajně existují custom Leupoldy, které zvládnou 16x. Takže je zbytečné se hnát za velkým zvětšením (12+). Na druhou stranu tato neostrost vám umožňuje přibližně měřit vzdálenost (např. vidím obraz ještě ostře, ale kříž rozmazaně, je to 12 metrů atd...)
2. Na kratší vzdálenosti a malé killzóny má velký vliv tzv. chyba paralaxy. Nebudu vás unavovat technickým zdůvodněním, ale napíšu co to způsobuje při střelbě. Projevuje se to tak, že když stabilně a přesně zamíříte na cíl a pak malinko zakývete hlavou, vidíte, že kříž se hýbe po cíli, aniž byste hnuli zbraní. Proto nemáte jistotu, že míříte opravdu tam kam chcete. Máte pocit naprosto jistého zamíření, zbraň se ani nehne, přesto vystřelíte mimo, protože ve skutečnosti hlaveň mířila vedle. Proti tomu se nedá nic dělat, to je prostě fyzikální jev. Ale dají se vybrat optiky, které tu chybu mají potlačenou.

Burris patří k předním americkým výrobcům optických zaměřovačů a jejich doplňků ve výborné kvalitě. Firmu založil v roce 1971 Don Burris, po předchozí dvanáctileté praxi u jiné legendární firmy Redfield (ano, tímhle sklem střílel ve Vietnamu Carlos Hathcock, i když radši měl Unertl). Jejich čočky mají antireflexní povlaky HiLume, které značně snižují ztráty světla vzniklé odrazem a rozptylem. Tubusy se vyrábí z letecké slitiny 6061T6. Výrobce uvádí, že tubusy v konečné fázi zbavuje jakékoliv vlhkosti tak, že je cyklicky celkem 24 krát vypumpuje na vakuum a naplní je laboratorně čistým dusíkem, aby se vevnitř neobjevila ani jedna molekula vody. Každá optika je testována na vodotěsnost, pomocí ponoření do 50°C horké vody, která způsobí, že dusík vevnitř teplotou zvětší svůj objem a jakákoliv netěsnost by se projevila tvorbou a únikem bublinek. Finální testování a kontrola se provádí v sídle firmy v Coloradu v USA. Samotná výroba byla před pár lety přesunuta do vlastního závodu na Filipínách, samozřejmě z důvodu nižší ceny pracovní síly, aby značka zůstala cenově konkurenceschopná bez nutnosti snížit kvalitu použitých čoček a materiálů jako někteří jiní výrobci. Kromě (nejdražších) modelů nejvyšší řady, které se stále vyrábí v USA.

Timberline 4,5-14x32 patří k nemnoha modelům špičkových výrobců, který lze použít i pro střelbu ze vzduchovek. Velcí kvalitní výrobci se totiž orientují takřka výhradně na palné zbraně a proto nepředpokládají střelbu na vzdálenost menší než 50 metrů, takže korekce paralaxy je umožněna až od této vzdálenosti.

Burris na první pohled zaujme svou velikostí. Je příjemně kompaktní a malý, rozměry jsou ještě menší než Bushnell 3200 Elite 10x40. Na zbrani nepřekáží a nepůsobí rušivým dojmem. Je však na svou velikost poměrně těžký a konstrukce působí značně robustně. Tubus o průměru jednoho palce (25 mm) je vyroben z letecké slitiny 6061T6, která je zárukou tuhosti a odolnosti. Levné čínské optiky používají k výrobě tubusu materiál pochybných kvalit. Jak také může takový tubus dopadnout si můžete prohlédnout jako odstrašující příklad vpravo na přiloženém obrázku montáží poškozeného tubusu jedné u nás poměrně populární značky.

Porovnání na fotografii níže: Bushnell 3200 Elite 10x40 Tactical, Bushnell 4200 Elite 6-24x50 Tactical, Burris Timberline 4,5-14x32.

Korekce paralaxy je nastavitelná od 7 yardů (cca 6 metrů) pomocí otáčivého prstence kolem objektivu. Při nastavení na nejmenší zvětšení 4,5x a s paralaxou na 7 yardů lze mířit a střílet prakticky pod nohy už asi od 3 metrů, jak nedávno na chatě poznalo asi deset hlodavců... Otáčení funguje hladce a bez drhnutí, není to však ten sametový chod, jako u dražších modelů.

Čočka objektivu má průměr 32 mm a je pokryta antireflexními vrstvami HiLume (fully multi-coated). Obraz je za denního světla čistý a ostrý po celé ploše až do krajů. Večer, za zhoršených světelných podmínek však v porovnání s Bushnellem 4200 Elite 6-24x50 Tactical vzhledem k výrazně menší čočce už dost ztrácí.

Burris Timberline se vyznačuje výrazně prodlouženou vzdáleností oka od okuláru (Eye Relief). Tuto vlastnost mají obvykle puškohledy určené pro magnum ráže, aby vzhledem k velkému zpětnému rázu nepřišel k úhoně střelcův oční oblouk. Zatímco u Bushnellů Elite 4200 a 3200 jsem změřil Eye Relief kolem 8 cm (vzdálenost střelcova oka od optiky), pak u Burris Timberline jsem změřil kolem 11,5 cm a má tedy tuto vzdálenost prodlouženou asi o 30 % (výrobce uvádí 4-5 palců, což zhruba odpovídá).

Korekce dioptrické vady se provádí otáčením celé zadní části a po nastavení se pevně zajistí pojistným prstencem.

Kroužek zvětšení umožňuje plynulé nastavení podle požadavku střelce v rozsahu od 4,5x do 14x. Nejmenší zvětšení lze s výhodou použít pro lov, největší zvětšení pak pro přesnou střelbu na větší vzdálenost a nás samozřejmě zajímá zvětšení kolem 10x, které lze dobře použít pro HFT střelbu.

Kvalitní výrobce nelže, ovšem jak se říká důvěřuj, ale prověřuj. Proto jsem důkladně testoval uváděné hodnoty a ověřoval jsem v praxi velikost zorného pole, zda odpovídá údajům výrobce. Puškohled jsem upnul i s montáží do svěráku na ponku a zkoušel na vzdálenost 10 metrů pohledem na skládací metr. Při nastavení na 4,5x jsem změřil zorné pole ve velikosti 60 cm, při 6x 45 cm, 10x 27 cm a při 14x to bylo 20 cm. Po přepočtu na 100 yardů to takřka přesně odpovídá údajům výrobce (6,3 - 17 ft / 100 y).

Dále jsem ověřoval zda puškohled nemění nástřel při změně zvětšení. Testoval jsem jak střelbou, tak pevným způsobem, ke kterému mě kdysi inspiroval kamarád a výborný střelec Joska Krtička. Prvně jsem tedy při optice upnuté ve svěráku přesně zamířil na bod na terči vzdáleném 10 metrů a pak pomalu točil kolečkem ovládajícím zvětšení od jedné mezní hodnoty ke druhé a sledoval, co se bude dít s křížem na terči. A nedělo se vůbec nic.  Kříž se mezi hodnotami 4,5-14x nepohnul ani o milimetr jakýmkoliv směrem. Při následné střelbě  na 28 metrů se mi už jenom potvrdil zjištěný výsledek, jak si můžete prohlédnout na přiloženém terči. Ovšem zamířit přesně při zvětšení 4,5x na nějakých skoro 30 metrů na malý online terč už je trochu problém, ale přesto si oko střed najde.

Vertikální a horizontální korekce se provádí pomocí dvou stranových točítek. Ty jsou loveckého typu, tedy jsou kryté hliníkovou krytkou, protože se nepředpokládá provádění korekcí během vlastní střelby a jsou malé, protože velká točítka by při prodírání v křoví mohla překážet nebo přijít k úhoně. Krytky zároveň brání nechtěnému překliknutí a tudíž nečekané změně nástřelu. Klikání je uděláno na loveckou optiku poněkud nezvykle s krokem po 1/8 MOA. 

Vlastní kolečka jsou dost subtilní s vroubkovaným okrajem, není to žádná taktická záležitost. Kliky jsou výrazné, točení jde poměrně ztuha, zvláště vzhledem k velikosti kolečka můžou prsty trochu klouzat, a proto je na točítcích i zářez pro minci, případně šroubovák nebo jiný nástroj. Kolem točítka je stupnice rozdělená na 68 dílků po 1/8MOA a na jednu otáčku kolem osy je tedy provedena korekce o velikosti 8,5 MOA. Celkem se mi podařilo točítkem otočit asi 4,5x kolem vlastní osy, puškohled tedy umožňuje provést korekci o velikosti zhruba 35 MOA. Na boční straně každého točítka je šipkou vyznačeno, kterým směrem se po otočení posune zásah. 

Stupnice je nulovatelná, aby střelec po dosažení nástřelného bodu mohl stupnici nastavit do souladu s čárkou na boku tubusu. To provede pomocí hrotu nože nebo malého šroubováku, který se po nastřelení vloží do zářezu ve stupnici a tlakem do strany seřídí stupnici do požadované pozice. Testoval jsem zda uváděný údaj 1/8 MOA odpovídá skutečnosti, protože u levných čínských optik jsou často uváděné údaje o velikosti kliku úplné nesmysly. A zároveň jsem provedl box test. Nastřelil jsem optiku na 28 metrů (tak to zrovna vyšlo od stolu k plotu), nastavil největší zvětšení a do čistého terče vystřelil první ránu. Pak jsem otočil stranovou korekci o jednu otáčku (68 kliků - 8,5 MOA) doprava a vystřelil druhou ránu. Následovala korekce o jednu otáčku dolů a třetí rána. Po ní jsem vrátil stranovou korekci o 1 otáčku doleva a vystřelil čtvrtou ránu, kterou jsem ale cítil, že jsem trochu strhl, a proto jsem vystřelil při stejném nastavení ještě pátou ránu. Pak jsem vrátil vertikální korekci zase o jednu otáčku nahoru a vystřelil šestou ránu, která se měla vrátit do původního bodu. Objevila se díra v díře a zásahy tvoří přesný čtverec, boxtest tedy proběhl úspěšně. Každá strana čtverce měřila zhruba 7 cm. Jednoduchým výpočtem dojdeme k výsledku, že 8,5 MOA znamená na 28 metrů posun o 69 mm a tedy je potvrzeno, že výrobní údaje o velikosti kliku přesně odpovídají skutečnosti. 

Zvláštní kapitolou je zaměřovací kříž Ballistic Plex. Výrobce ho označuje jako jednu z velkých výhod a předností chráněných copyrightem, ovšem přiznám se, že jsem jeho význam vůbec nepochopil. Má to být něco jako univerzální osnova pro všechny ráže na vzdálenost 100-500 yardů. Sám výrobce jeho použití doporučuje geniálním popisem ve smyslu, že "Použití je jednoduché. Prvně nastřelte zbraň při největším zvětšení na 100 nebo 200 yardů, podle toho jestli máte magnum ráži nebo ne. Pak zamiřte na cíl příslušným dotem podle určené vzdálenosti, přidejte trošku nahoru nebo dolů a vystřelte". A k tomu mraky balistických nálepek se všemi možnými rážemi (diabolky tam chybí ). Prostě pokus vyhovět všem, což samozřejmě není možné. Nezbývá tedy než si vytvořit vlastní tabulku s jednoduchým přepočtem na centimetry a metry:

Na druhou stranu, když nad tím tak přemýšlím, tak vysvětlovat běžnému americkému lovci nebo našemu myslivci teorii balistické křivky nebo výpočtu vzdálenosti podle velikosti cíle je asi zbytečné. Když mu však dáte univerzální kříž a řeknete "Nastřel na 100 metrů a každých dalších 100 metrů přidej jeden dot", kde rozdíl dotu oproti balistické křivce stejně přesahuje jeho střelecké schopnosti, pak to může docela dobře fungovat. Jelen není kostka cukru.

Pro HFT účely bude asi nejlepší používat tabulku přepočtenou na zvětšení 10x a s rozměry mezi jednotlivými doty.

Pro rychlou orientaci stačí, že mezi 0-1 dotem je zhruba půlka vzdálenosti a mezi 1-2-3 doty je vzdálenost celá. Testoval jsem i zda vzdálenosti mezi doty odpovídají údajům výrobce a podle mě odpovídají, ale je to obtížné měřit, protože například na 10 metrů se musíte rozhodovat, zda je vzdálenost od středu kříže 4 nebo 5 milimetrů... Každopádně když se dívám do napsaných poznámek, tak na zvětšení 10x na 10 metrů jsem naměřil stejné hodnoty jako ve vypočtené tabulce (6,12,12,15mm).

Dalším předmětem testu, který mě zajímal asi ze všeho nejvíc, byla zkouška chyby paralaxy při neseřízeném nastavení na danou vzdálenost. Upnul jsem puškohled do svěráku, namířil na terč vzdálený 10 metrů a nastavil paralaxu na 22 metrů. Pak jsem jemně hýbal hlavou, abych sledoval mezní hodnoty pohybu kříže v důsledku chyby paralaxy. Sice jsem slyšel zvěsti, že Timberline žádnou chybu nevykazuje, ale to samozřejmě není pravda, ovšem překvapením bylo, že ta chyba dosahuje minimálních hodnot v řádu pouhých několika milimetrů, přesně změřit se to nedá. A to se ještě jedná o opravdu mezní hodnoty, kdy už je při zamíření vzhledem k bočním stínům jasné, že osa optiky míří jinde. Reálnou chybu paralaxy při tomto nastavení bych odhadl tak na jeden až dva milimetry na každou stranu. Naproti tomu Bushnell 4200 Elite vykazuje při stejném nastavení o řád vyšší chybu o velikosti zhruba 1,5 centimetru. Výborný výsledek ve vztahu k využití pro HFT u Burrisu si vysvětluji kombinací malého objektivu a velmi dlouhé vzdálenosti oka od okuláru (Eye Relief).

Závěrem lze říct, že se jedná o kvalitní optiku od známého výrobce s výbornými parametry pro HFT střelbu. O kvalitě a robustnosti konstrukce svědčí, že Burris Timberline 4,5-14x32 už několik let používá mistr světa v HFT v kategorii pístových vzduchovek Krzysztof Siuda. Teď už jenom zbývá se s optikou důkladně sžít a poznat ji a prověřit ji na závodech. O tom, jakým způsobem se s ní střílí, vás budu ještě informovat.

Pokud máte dotazy, klidně je napište dolů do diskuze, pokud budu vědět, rád na ně odpovím, třeba to bude zajímat i ostatní.

Update z roku 2015 - na všech fotkách je stále stejná optika.

Tady je fotka mé pušky z Mistrovství Evropy 2012 - střílel jsem půlku závodu v mohutném dešti, který místy připomínal průtrž mračen. Po závodě jsem z pušky vyléval vodu.

Tady je fotka ze závodů zimního poháru v Polsku 2015, ke které se asi nedá víc dodat. Steyra jsem vyměnil za Walthera, montáž CZUB za zakázkovou custom, ale Burris pořád zůstává.

Burris si se mnou za ty roky užil závody v dešti, bahně, větru, prachu i sněhu a stále funguje naprosto bezvadně bez jediné chyby. Když terč minu, tak vím, že optikou to není.

Update z roku 2016 - Burris má za sebou zase jeden závod, kde "trochu" pršelo (Duszniki srpen).

Update z roku 2018 - další z deštivých závodů proběhl v Žalanech (září), Burris stále bez problémů. Jedná se pořád o jeden a ten samý kus, co jsem o něm psal výše před 6 lety.