HFT World Championship 2012 England

Hodnocení uživatelů:  / 0

NejhoršíNejlepší 

Podrobnosti

Nadřazená kategorie: Czech FT

Kategorie: 2012

Zveřejněno 26. 4. 2012 0:35

Napsal Kubajzz

V sobotu 21. a neděli 22. dubna 2012 proběhlo v Kelmarsh v Anglii Mistrovství světa v HFT. Závodu se zúčastnila i minivýprava z Česka v počtu 4 střelců - Radlukaj, Markr.5, Tomayo a Kubajzz. Společně jsme tvořili Czech Republic team. V týmové soutěži startuje vždy 6 střelců a do týmového skóre se započítávají čtyři nejlepší dosažené výsledky, prostor na chyby jsme tedy neměli. Celé dva dny nás provázelo typicky anglické počasí, které probíhá ve zhruba dvacetiminutových cyklech, kdy dvacet minut prší, dvacet minut svítí slunko a dvacet minut se připravuje déšť. Stejné je to s větrem, kdy dvacet minut fouká hodně, dvacet minut fouká víc a dvacet minut fouká jak sviňa.  Jednotlivé cykly spolu nekorespondují, takže člověk řeší dilema, zda je lepší kombinace déšť s fouká hodně nebo kombinace svítí slunko s fouká jak sviňa.

Na místě byly vytýčeny dvě trasy, každá s 30-ti sklopkami. Byli jsme v druhé směně, takže vlastní závod pro nás začal v sobotu ve 13:00. Radlukaj šel na Lake (jezero) a Markr.5, Tomayo a já jsme šli na Forrest (les). Každý jsme byli samozřejmě v jiné skupině, dost daleko od sebe. Trasa byla těžká, ale zajímavá. Střídaly se velké a malé kilzóny a dlouhé a krátké vzdálenosti. Některé sklopky byly ve značné výšce na stromech, takže bylo nutné počítat i s úhlem střelby. Stříleli jsme v JSB bundách, ve kterých jsme budili značnou pozornost, kdo šel kolem nás, tak se zastavoval, ukazoval vztyčený palec a říkal "džíesbí are the best pellets".

Trasa byla vzorně připravena.

Markr.5 a jeho one man show. Neunikl nikdo v okruhu 100 metrů. Ke konci závodu uměla půlka anglánů česky...

No foukal vítr jako hrom, bylo nutné předsazovat klidně o 5cm, ale samozřejmě jak kde. Ke konci závodu se spustila opravdová průtrž mračen, ale naštěstí to trvalo jenom chvíli.

Nejlépe ten den dopadl Markr, který nastřílel 54 bodů, pak Tomayo 51 a já 50. První dvě sklopky jsem musel obětovat, abych zjistil kam to vůbec lítá. Pak to celkem ušlo, akorát na 24-té sklopce jsem dal nulu a vůbec nevím kam to šlo. Radlukaj přišel z jezera jak hromádka neštěstí a hlásil 43 bodů. Začal jsem tušit, že to tam nebude sranda. No nic, probrali jsme kdo co zkazil, jak by to bylo, kdyby to bylo jinak a kdybychom mířili jinam, tak bychom se trefili, a hodili jsme si pušky do auta a šli se najíst.

V neděli ráno po snídani pro nás začalo druhé kolo. Tentokrát jsme šli Lake. Tam to foukalo, jak už z názvu vyplývá, od jezera.

Čekání na start druhého kola.

Pro představu, jak asi foukalo.

Začátek dobrý, začal jsem na stanovišti 8. Přesně v půlce závodu jsem měl čtyři jedničky, tak jsem si říkal, že to na ty podmínky celkem ujde.

Můj parťák Alex Denness (90 bodů).

Ovšem na louce jsem začínal zažívat kolaps. Totiž oni tam stavěj všelijaké pasti. S oblibou používají optické klamy jako třeba tunelové vidění nebo světlo a tma. Například ze světlé louky se střílelo do tmavšího lesa, kdy se všechny cíle zdají být vzdálenější, takže jsem všechno odhadl tak o pět metrů dále než bylo ve skutečnosti. A samozřejmě to všechno bylo mezi 30-40m, kde rozdíl 5 metrů znamená minutí kilzóny, nehledě na vítr, který na louce foukal a v lese ne. Tím pádem jsem nabral asi pět jedniček, no což, příště budu chytřejší.

Markr5 odchytnul nějakého chlápka, prohlásil ho za fotbalistu Roberta Carlose a všechny kolem nutil, aby se s ním fotili... Nešlo mu odolat a angláni se naučili zase pár nových českých slovíček...

Pak jsem se vrátil dozadu na jezero, kde jsem dosáhl na neuvěřitelnou sérii šesti jedniček za sebou. Prostě situace, kdy tam kde stojíte se nehne ani lísteček a tam kde je sklopka vidíte, že se větve ohýbají do pravého úhlu. Vůbec nechápu kam to lítalo. Sklopky byly hodně ostřílené, takže jsem se ani nemohl poučit z vlastních chyb. Co jsem pár zásahů postřehl, tak to šlo mimo kilzónu vpravo, přestože jsem mířil mimo kilzónu vlevo, a to klidně o dva doty (8cm). Takže výsledek za 44 bodů, hmm, no, chybama se člověk učí.

Proč mě to bahno tak fascinovalo? Druhý parťák Alan Laurikietis (90 bodů).

Po závodě.

Na poháry jsme (tentokrát) nedosáhli.

Zajímavý byl rozstřel o první místo, protože dva závodníci (Martyn Goodsall a Anthony Archer) v kategorii mužů nastříleli stejně bodů (110) a s nimi tento skvělý výsledek dosáhla i Steph Kirkwood v kategorii žen. Martyn a Anthony se nejprve rozstřelovali o první místo v kategorii Open, kterou vyhrál Martyn. A pak se včetně Steph rozstřelovali o mistra světa, kde pro změnu zvítězil Anthony. Takže zajímavostí je, že mistr světa skončil v kategorii Open druhý.

Takhle střílí mistři - Vítěz kategorie Open Martyn Goodsall.

Mistr světa Anthony Archer.

Sympatická Steph Kirkwood, vítězka v kategorii žen.

Vyhlášení výsledků.

Závěrečné foto.

Celkově jsme ostudu neudělali, skončili jsme zhruba v půlce startovního pole z celkem 231 závodníků v kategorii Open. Kromě Markra, který skončil na děleném 64. místě. Přestože jsme stříleli jenom čtyři, tak týmově jsme přestříleli Holandskou výpravu, takže jsme neskončili poslední, což beru jako velký úspěch.

Prostě jsme zaplatili nováčkovskou daň. Mistrovství se koná pořád na stejném místě, takže místní borci tam už znají pomalu každý strom. Kromě toho na takový silný vítr absolutně nejsme zvyklí, protože naše soutěže střílíme v lese, kde fouká minimálně.

Celkové výsledky si můžete prohlédnout tady: http://www.shooting-the-breeze.com/forums/showthread.php?t=11550

Oficiální pak zde: https://sites.google.com/site/whfta1/results/2012-results