Zápisky z Anglie 2016
Hodnocení uživatelů:
/ 6
Každoročně vyrážíme na Mistrovství světa v HFT. Ani tento rok tomu není jinak, tady si můžete přečíst, co jsme všechno prožili a jak to všechno bylo.
Vyjeli jsme asi o půl hodiny dřív, protože všichni dorazili do autobusu přesně podle plánu. Naložili jsme pár tun věcí.
V autobusu je výtečná nálada.
Zezadu se ozývají prapodivné zvuky.
Před chvílí jsme u Plzně nabrali Dovedu.
Hranice jsme přejeli asi v 22:00 a jeli jsme celou noc. Po událostech z poslední doby, jsme se radši vyhli Belgii a jeli velký kus přes Francii.
Asi v 9:00 jsme byli zhruba 120 km od Calais, krásný čas, ale to jsme ještě nevěděli, co nás čeká.
Po průjezdu jednou mýtnou bránou nás odstavila francouzská policie na kontrolu. Nezajímalo je, jestli vezeme zbraně nebo uprchlíky, šli po řidičích a kontrolovali jestli dodržují časy jízdy a tak dále a tak dále, prostě drželi nás tam třičtvrtě hodiny, než zjistili, že naši řidiči mají všechno v pořádku.
Trajekt jsme stihli, ale byli jsme tam asi deset minut před odjezdem.
Takže v 11:30 jsme vyrazili od břehu v Calais směrem do Doveru.
Co si dát na anglické lodi jiného než Guiness.
Asi v půlce kanálu se úplně vymetla obloha a bylo parádní počasí.
Blížíme se k bílým doverským útesům.
Chvilka pro společné foto.
Na útesu je vidět doverský hrad.
Je 18:00 místního času a už jsme ubytovaní, vysprchovaní a sedíme v baru.
Na večeři byla pizza a hranolky, jako obvykle.
Sobota:
Ráno jsme si dali pravou anglickou snídani.
A pak jsme vyrazili do Shepreth nedaleko Cambridge, kde jsme byli pozváni místním HFT klubem k přátelskému utkání.
Zero range bylo tradičně skvěle připraveno.
Bez rozpravy s poučením opravidlech a bezpečnosti se žádný závod neobejde.
A pak jsme se vydali do dvou lesíků, v kterých bylo v každém 15 sklopek po jedné na stanovišti.
Některé 15mm killzóny byly oválné.
Šel jsem ve skupině s Martou a Kicmisem, který ten den oslavil životní jubileum a zároveň přestup do kategorie Veteran.
Celou dobu foukal prudký vítr odhadem kolem 10-20 m/s.
Málokdo obešel trať bez nuly.
Ani mě nula neminula, dal jsem na jednu vzdálenou sklopku opravu o dva doty doprava a po výstřelu sledoval, jak diabolka letí kolem levé strany sklopky někam do pole.
Nicméně získali jsme tři třetí místa. Radek Slevinský v kategorii Junior, Marta Růžičková v kategorii Ladies a Ladislav Pustai v Open.
Při cestě zpátky jsme využili možnost se zastavit v Cambridge.
Je to starobylé univerzitní město.
Určitě by stálo za to, strávit tam delší dobu, ale bohužel jsme byli omezeni časem.
Na trávníku v parku se pásly husy, tak jsem je vyfotil.
Nebyla by to Anglie, kdyby po ulici nejezdily double-deckery.
Dneska za sebou máme plnotučný den. Zítra nás čeká první den mistrovství. Předpověď hlásí vítr 50 mil v hodině a pravděpodobně i déšť, tak se máme na co těšit.
Vlastní závod rozvedu v samostatném článku.
Country Fair je něco jako obří jarmark, který se v Anglii koná každoročně na několika místech. Jeho součástí je velké množství rrůzných akcí a atrakcí.
Ve vzduchovkových střelnicích si můžete zastřílet nejen podle pravidel ISSF na papírové terče, ale i podle pravidel FT/HFT na sklopky.
Nedílnou součástí jarmarku jsou stánky se zbraněmi a oblečením.
A najdete tam také stánky s nejrůznějším vybavením pro lov, tady s balabány a vábničkami.
Součástí akce jsou i závody ve střelbě na asfaltové holuby, takže z jedné části jarmarku se ozývá neustálá střelba z brokovnic.
Místní farmáři na trhu nabízejí své přebytky.
Uprostřed je velký ohrazený prostor, ve kterém se odehrávají nejrůznější vystoupení.
S autobusem jsme po opuštění pevné cesty okamžitě zapadli, stejně jako každý rok.
Ale nebylo to nic, co by traktor během chvilky nezvládl.
Když jsem odjížděli objevila se nad celým Country Fair krásná dvojitá duha.
Porada před pondělním závodem.
Se protáhla dlouho do noci.
Události kolem zrušení pondělního závodu budou v následujícím článku.
Cesta po mostě přes řeku Temži.
Večer se nám povedlo se dostat na dřívější trajekt.
Po cestě za volantem zaskočil i Taiga, čímž nám velmi pomohl.
A to je vše, víc už se mi sem nevlezlo.