Zápisky z Anglie 2013

User Rating:  / 0

PoorBest 

Details

Parent Category: Czech FT

Category: 2013

Published on Friday, 12 April 2013 15:30

Written by Kubajzz

Mimo samotný závod na Mistrovství světa v HFT jsme si samozřejmě všichni užili i fajn výlet. Vyrazili jsme ve pátek v brzkých ranních hodinách a večer jsme dorazili do cíle v Rugby. Cestou jsme projeli Německo, Belgii, Holandsko a Francii.

Cesta trajektem.

Cestou na lodi se nám naskytl hezký pohled na západ slunce.

A už jsme v hotelu. Nechybí nezbytné pivko před spaním.

V sobotu ráno jsme se přemístili do Kibworth, kde jsme se zúčastnili menšího lokálního HFT závodu.

Později jsme zjistili, že Mandy získal skvělé třetí místo v kategorii Piston. Se Steyrem... :)

Střídalo se počasí s větrem, sluncem a pákrát i sněžilo.

Střelnice v Kibworth je moc pěkná. Je to vlastně soustava několika střelnic pro brokovou a vzduchovou střelbu.

V neděli po ranním závodě jsme vyrazili za zábavou a za nákupy na Country Fair.

Záliba angličanů v chůzi bahnem už pro nás nebyla takovým překvapením jako loni.

Jsou na to prostě zvyklí...

Bez oběda by to nešlo.

Pohled na zámek v jehož okolí byla loni postavená střelecká dráha. Tentokrát se MS konalo asi půl kilometru od něj.

V rámci Country Fair se koná nespočet akcí jako jsou třeba výstavy psů.

Ukázky stříhání ovcí.

Večer nezbytné pivo. Kdo uhádne co má Martin vytetované na ruce, získává 100 bodů.

V pondělí ráno jsme se v hotelu sbalili a plně naložení vyrazili do Kelmarsh na druhé kolo závodu.

Opět nechyběly atrakce, jako jsou jezdecké ukázky.

Mandy a Martin kupují pořádný kufr.

Množství stánků bylo tento rok značně omezené. Řekl bych, že tam toho byla tak polovina oproti loňsku. Příčinu vidím v brzkém termínu, byla zima a navíc byly Velikonoce.

Během pondělního závodu Mandy někde našel už pár měsíců chcíplého králíka. Dotáhl ho až na shromaždiště, kde jsme se s ním museli všichni vyfotit jako s trofejí. Přihlížející u toho řvali smíchy...

Po závodě jsme vyrazili do Doveru, kde jsme přespali v hotelu, abychom si trochu zkrátili následující dlouhou cestu.

Po cestě jsme se zastavili na vydatnou večeři.

A asi v 10 večer jsme dorazili na hotel v Ashford.

Ráno jsme naložili auta.

A za dvacet minut byli u trajektu. Opět jsme absolvovali prohlídku na celnici, když teda vezeme ty zbraně. Chtěli vidět Firearms certifikáty. Když jsem jim řekl, že to nepotřebujeme, protože naše zbraně jsou v limitu, tak někam volali a tvářili se spokojeně. Na otázku kolik vezeme diabolek, jsem jim už tradičně odpověděl, že každý sto a oni nás pustili na trajekt.

Chvíli jsme se bavili krmením racků, ale foukal hrozný vítr a byla zima.

Vlevo je Pepík a vpravo Lojzík jde právě na přistání.

A už odrážíme od břehu.

Tentokrát byly krásně vidět bílé doverské útesy.

Cesta zpět už proběhla celkem v pořádku, až na Mandyho skupinu, která se v Německu zdržela asi hodinu v zácpě, kterou my jsme naštěstí objeli po okreskách.

Tak nashledanou příští rok!