Zápisky z Anglie 2013
- Detalles
- Categoría de nivel principal o raíz: Czech FT
- Categoría: 2013
- Publicado el Viernes, 12 Abril 2013 15:30
- Escrito por Kubajzz
Mimo samotný závod na Mistrovství světa v HFT jsme si samozřejmě všichni užili i fajn výlet. Vyrazili jsme ve pátek v brzkých ranních hodinách a večer jsme dorazili do cíle v Rugby. Cestou jsme projeli Německo, Belgii, Holandsko a Francii.
Cesta trajektem.
Cestou na lodi se nám naskytl hezký pohled na západ slunce.
A už jsme v hotelu. Nechybí nezbytné pivko před spaním.
V sobotu ráno jsme se přemístili do Kibworth, kde jsme se zúčastnili menšího lokálního HFT závodu.
Později jsme zjistili, že Mandy získal skvělé třetí místo v kategorii Piston. Se Steyrem... :)
Střídalo se počasí s větrem, sluncem a pákrát i sněžilo.
Střelnice v Kibworth je moc pěkná. Je to vlastně soustava několika střelnic pro brokovou a vzduchovou střelbu.
V neděli po ranním závodě jsme vyrazili za zábavou a za nákupy na Country Fair.
Záliba angličanů v chůzi bahnem už pro nás nebyla takovým překvapením jako loni.
Jsou na to prostě zvyklí...
Bez oběda by to nešlo.
Pohled na zámek v jehož okolí byla loni postavená střelecká dráha. Tentokrát se MS konalo asi půl kilometru od něj.
V rámci Country Fair se koná nespočet akcí jako jsou třeba výstavy psů.
Ukázky stříhání ovcí.
Večer nezbytné pivo. Kdo uhádne co má Martin vytetované na ruce, získává 100 bodů.
V pondělí ráno jsme se v hotelu sbalili a plně naložení vyrazili do Kelmarsh na druhé kolo závodu.
Opět nechyběly atrakce, jako jsou jezdecké ukázky.
Mandy a Martin kupují pořádný kufr.
Množství stánků bylo tento rok značně omezené. Řekl bych, že tam toho byla tak polovina oproti loňsku. Příčinu vidím v brzkém termínu, byla zima a navíc byly Velikonoce.
Během pondělního závodu Mandy někde našel už pár měsíců chcíplého králíka. Dotáhl ho až na shromaždiště, kde jsme se s ním museli všichni vyfotit jako s trofejí. Přihlížející u toho řvali smíchy...
Po závodě jsme vyrazili do Doveru, kde jsme přespali v hotelu, abychom si trochu zkrátili následující dlouhou cestu.
Po cestě jsme se zastavili na vydatnou večeři.
A asi v 10 večer jsme dorazili na hotel v Ashford.
Ráno jsme naložili auta.
A za dvacet minut byli u trajektu. Opět jsme absolvovali prohlídku na celnici, když teda vezeme ty zbraně. Chtěli vidět Firearms certifikáty. Když jsem jim řekl, že to nepotřebujeme, protože naše zbraně jsou v limitu, tak někam volali a tvářili se spokojeně. Na otázku kolik vezeme diabolek, jsem jim už tradičně odpověděl, že každý sto a oni nás pustili na trajekt.
Chvíli jsme se bavili krmením racků, ale foukal hrozný vítr a byla zima.
Vlevo je Pepík a vpravo Lojzík jde právě na přistání.
A už odrážíme od břehu.
Tentokrát byly krásně vidět bílé doverské útesy.
Cesta zpět už proběhla celkem v pořádku, až na Mandyho skupinu, která se v Německu zdržela asi hodinu v zácpě, kterou my jsme naštěstí objeli po okreskách.
Tak nashledanou příští rok!