Ian Bainbridge - legenda anglického HFT

Note utilisateur:  / 6

Détails

Catégorie parente: RECENZE

Catégorie : Ostatní

Publié le mardi 21 avril 2015 16:58

Écrit par Kubajzz

Při poslední návštěvě Anglie jsme se seznámili s jedním velmi zajímavým a přátelským střelcem. Ian Bainbridge je v Anglii  považován za legendu, která je od začátku svázána s pořádáním Mistrovství světa v HFT, a především je to uznávaný mistr ve stavění obtížných střeleckých tratí, kde se každé stanoviště stává pro střelce opravdovou výzvou. S dovolením Iana a autora Tomka Kocemby jsem přeložil přepis jejich interview na téma, jak projektovat kvalitní střelecké dráhy. Rozhovor vznikl před rokem, ale je stále aktuální i dnes.

TK: Jaký je recept na zajímavou a obtížnou HFT trať?

IB: Trať musí být především projektována tak, aby kterýkoliv cíl mohl trefit každý závodník bez ohledu na to, zda se jedná o muže nebo ženu, osobu velkou nebo malou, praváka nebo leváka. Jde o střeleckou soutěž, při které musí být cíl viditelný a zasažitelný pro každého a touto zásadou se vždy řídím, hlavně při Mistrovství světa. Každý cíl musí střelci přinést potěšení a být pro něj výzvou. Když střelec odchází ze stanoviště, tak mu musí vrtat hlavou, jak je možné, že se netrefil, ale zároveň se těšit, že má před sebou další stanoviště a další výstřel. Nejdůležitější pro mě je, aby každý měl radost z náročných úkolů, které přináší střelba na mojí dráze.

Každá trať musí být projektována pro bezvětrné podmínky. Viděl jsem už mnoho závodů, které byly postaveny s přihlédnutím na směr a sílu větru ve chvíli jejich stavby a v den závodu pak bezvětrné počasí způsobilo, že nestálo za to je střílet.

TK: Na co především by si měli dávat pozor stavitelé tratí?

IB: Jestli chceš přijímat gratulace a nechat se plácat po zádech, tak je tvou povinností udělat všechno pořádně a ze všeho nejdůležitější je ohled na bezpečnost. Ujistěte se, kde budou mířit hlavně zbraní během zaujímání i opouštění stanoviště. Důležité jsou clony pro "vysoké výstřely". Špatná publicita by byla to nejhorší, co by se našemu sportu mohlo přihodit, a proto je nutné vždy dbát na otázku bezpečnosti a důkladně ji prověřit, a potom se ještě jednou ubezpečit, že je všechno v pořádku. Každá velikost killzóny musí být v rozmezí vzdáleností shodné s pravidly a vzdálenosti se musí měřit výlučně pásmem. Všechny sklopky musí být správně barevně pomalované (pozn. Kubajzz: v Anglii se nepoužívají nerezové sklopky), musí být dobře připevněné a také musí být pořádně ověřena jejich funkčnost. Pořadatelé musí zajistit náhradní sklopky pro každou použitou sklopku pro případ její poruchy. Po skončení stavby dráhy musí hlavní architekt vše zkontrolovat ještě jednou, a ještě jednou, a znovu každý detail, aby se ujistil, že je všechno, jak má být.

TK: Které pasti jsou podle Tvého názoru nejlepší? Jak je naplánovat?

IB: Nejtěžší rána v HFT závodě je sklopka s 25 mm killzónou na 34-36,5 metru, tak se vždycky snažím postavit jednu nebo dvě takové, ale k tomu ještě dávám do vzdálenosti 7-9 metrů nějakou překážku (např. dřevo), aby se střelci museli zvednout na lokty a nemohli si botku zapřít do země - to je pak opravdu obtížný výstřel. Snažím se rovněž stavět daleké sklopky, které budou vidět skrz dlouhé tunely obklopené stromy a větvemi, abych střelci ztížil odhad vzdálenosti. Jestli se stavitel rozhodne montovat sklopky vysoko na stromy, musí mít poblíž vhodný žebřík, protože není nic horšího než čekat při závodě na přinesení žebříku, aby se zkontrolovala sklopka. Daleká sklopka na vysokém stromě v otevřeném prostoru, kde bude mít značný vliv vítr, bude taky vždycky náročný cíl. Vždycky se snažím na takovém místě postavit stanoviště s povinnou polohou bez opory, abych závodníkům úlohu ještě více ztížil. Stavitelé musí dobře znát svůj terén a plánovat každé stanoviště tak, aby co nejlépe využili jeho zvláštnosti. Je potřeba stále kontrolovat složení dráhy a vzdálenosti mezi cíli, tak aby se závodníkům ztížil odhad vzdálenosti porovnáváním se vzdálenostmi na sousedních stanovištích. Všechny podstavy u sklopek musí být zamaskované, aby bylo závodníkům znemožněno měřit vzdálenost pomocí zaměřovacího kříže. Měření vzdálenosti podle kříže se nedá zcela eliminovat, ale dá se to střelcům značně znepříjemnit. Nejsem příznivcem netradičních cílů, jako jsou věže nebo střelba "do oka" sklopky. Jsem zastáncem staré školy a mám rád jednoduché sklopky se standardními tvary. Nikdo mě nepřesvědčí, že se nemění síla potřebná k převrácení sklopky v případě terčů s prodlouženými a zkroucenými rameny západkového mechanismu.

TK: Myslíš si, že stavitelé HFT tratě se mohou účastnit závodu?  Je to fair play?

IB: Problém je ten, že trať staví členové pořadatelských klubů pro všechny ostatní, a kdo jsme my, abychom jim řekli, že potom co pro nás postavili trať, na ní nesmí střílet? Dokud jim za to nezačneme platit, o čemž pochybuju, to tak bude. Stavitelé nepochybně znají všechny vzdálenosti. Jestli to pomáhá? Samozřejmě, že ano. Je možné s tím něco udělat? Ne, dokud všechny kluby nezačnou platit za stavbu osobám, které nestřílejí. Ale v tom okamžiku pravděpodobně přestanou ti nejlepší stavitelé dráhy stavět, protože budou chtít rovněž střílet. Já sám jsem se už 3-4 roky nezúčastnil Mistrovství světa jako závodník jenom proto, protože jsem nechtěl. Zajímala mě výlučně příprava dobrých drah pro střelce, kteří se přijeli na mistrovství utkat mezi sebou.

TK: Jak hodnotíš vývoj v HFT z perspektivy posledních deseti let? Jde HFT správným směrem?

IB: HFT se bezpochyby velmi zvedlo jak z pohledu kvality zbraní a střeliva, tak i z pohledu kvality střeleckých drah. UKHFT přeneslo sklopky s 25 mm killzónami do vzdálenosti 36,5 metrů, což velmi pomohlo správně vybalancovat úroveň drah.

TK: V souvislosti s tím, že máme tak dokonalé a přesné zbraně, potřebujeme terče s menšími killzónami na větší vzdálenosti?

IB: Absolutně ne. Ještě nikdo nikdy neodešel z mojí dráhy s kompletním ziskem bodů, ať už to byly klubové závody nebo Mistrovství světa. To neznamená, že jsem proti tomu, aby někdo střelil komplet, ale jestli do stavby dráhy vložíte srdce a zkušenosti, tak se to závodníkovi velmi těžko podaří. Samozřejmě, jestli to někdo dokáže, bude to veliký výkon. Ale závodníků, schopných střelit komplet, je jen několik. Jak jsem řekl dříve, aby každý terč byl viditelný a trefitelný  a vyhrát by měl ten střelec, který má toho dne nejlepší formu.

TK: Velmi děkuji za věnovaný čas a přeji všechno nejlepší do dalších let.

IB: Bylo pro mě potěšením odpovídat na tvé otázky. Doufám, že to bude příjemné čtení. Těším se na příště a přeji všechno nejlepší!

Redakčně zkráceno, zdroj strzelectwoterenowe.pl.