Montáž puškohledu

Рейтинг:   / 7

Подробности

Родительская категория: RECENZE

Категория: Optika

Опубликовано 26.02.2020 00:00

Автор: Kubajzz

Jak namontovat puškohled na zbraň? Vypadá to jednoduše a obvykle to nikdo moc neřeší, přesto neškodí si připomenout pár základních věcí.

V prvé řadě musíte zvolit vhodnou montáž, což je jakýsi mezičlen, který zajistí pevné spojení mezi puškohledem a tělem zbraně. Obecně se můžete setkat dvěma průměry tubusu puškohledu, a to buď 25,4 mm (1 palec) anebo 30 mm a podle toho vyberete montáž se správným průměrem oka. Existují i puškohledy s jiným průměrem, ale ty nás nemusí zajímat, jelikož je jich pár a jedná se o odstřelovačské speciály za tisíce euro. Další volba, která vás čeká je, zda pořídit jednodílnou nebo dvojdílnou montáž. Určitě doporučuji použít jednodílnou montáž na klasické pružinové vzduchovky, které s místem vzadu nemají problém. Navíc jednodílná čelist je dlouhá a mnohem líp drží v drážce a odolává tak zpětnému rázu. U většiny větrovek nejde použít jednodílná montáž, protože obvykle v místě montáže překáží buď zásobník nebo nabíjecí otvor a pod tubusem potřebujete mít místo, takže musíte použít dvojdílnou montáž. Výjimkou je například Weihrauch HW100 (viz. použité fotografie), který má díky promyšlené konstrukci zásobník i jednoranový podavač schované pod úrovní rámu a v tom případě si můžete dovolit i jednodílnou montáž. Dobře si rozmyslete, zda se vám konkrétní montáž na zbraň vůbec vejde. Obecně je dobré mít puškohled co nejníž, ale mějte na mysli správnou výšku montáže, především u puškohledů s větším průměrem objektivu může nastat situace, kdy se objektiv v nízké montáži zapře o hlaveň, což rozhodně není žádoucí stav.

Pokud jste vybrali vhodnou montáž, která vyhovuje našim požadavkům, můžeme přistoupit k její vlastní montáži na zbraň.

Nastavení vzdálenosti oka od okuláru (Eye Relief) je značně individuální záležitostí a liší se jak u výrobce, tak u konkrétního střelce. Když zjišťujete, jaká vzdálenost od oka je pro vás nejvýhodnější, tak to dělejte vždy ve stoje. Při přilícení musí být hlava v přirozené poloze, nesmíte mít pocit, že příliš natahujete krk dopředu ani že máte hlavu moc vzadu. Důležité je střílet pohodlně při poloze ve stoje, v leže už se s tím vždycky nějak srovnáte.  Obecně pro HFT střelbu doporučuji optiku posunout o asi 1-2 cm více dopředu kvůli eliminaci chyby paralaxy, nicméně nesmí to pro vás být nepříjemné.

Pro střelbu je důležité, aby zaměřovací osnova byla svisle. Existuje několik metod, jak toho dosáhnout, ale vždy je důležité držet pušku v rovině. Rychle to jde, když na rovné plochy na pušce položíte malé vodováhy a jednu vodováhu položíte na horní korekční točítko. Další jednoduchou, a ještě přesnější metodou je usadit pušku do roviny a pak se skrz puškohled podívat na něco svislého. Já s výhodou využívám pohled na nedaleké paneláky, protože jejich rohy tvoří dokonale svislé a dlouhé přímky. Pokud bydlíte u šikmé věže v Pizze, tak máte smůlu...

Důležité je také správně nastavit výšku lícnice, tady je velkou výhodou, pokud to samotná zbraň umožňuje. Když přilícíte tvář k pažbě, tak musíte koukat rovnou do puškohledu. Pokud bude hrana lícnice na pažbě příliš nízko, tak se neopřete tváří o pažbu a budete mít hlavu ve vzduchu. Naopak když bude hrana lícnice příliš vysoko, tak na ni budete tváří příliš tlačit a nebudete střílet přesně. Pažby bez stavitelné lícnice mají obvykle problém, že máte hlavu příliš nízko. Je to tím, že často jsou určeny pro střelbu s pevnými mířidly, která jsou mnohem níž než puškohled. Takže pro pevná mířidla to sedí v pohodě, ale s puškohledem potřebujete mít hlavu výš. Toto se dá řešit v zásadě dvěma způsoby. Prvním je zásah do pažby, kus se uřízne a upraví pro vložení stavěcího mechanismu. U druhého způsobu si můžete pomoct přídavnou textilní lícnicí, pak se obejdete bez řezání a frézování do pažby. Textilní lícnice se na pažbu připevňuje pomocí suchých zipů a její výška je nastavitelná přídavnými vložkami. No a pak si ještě můžete nechat vyrobit pažbu na míru.

Jak tu montáž utáhnout? Tady se bohužel často setkávám s nesmysly jako "utáhnout na krev" a podobně, které obvykle vedou ke stržení závitu, protočení hlavy šroubu, poškození tubusu, poškození drážek atd. Utahovat šrouby na montážích nesmyslnou silou nemá žádný význam, ba právě naopak, dokáže spoustu věcí poškodit, často i nenávratně. Zvláště bych varoval před "experty", kteří jsou schopni montáž utahovat akušroubovákem...

Ukázku, kam až může dojít nesprávné utažení montáže, si můžete prohlédnout na fotografii, kterou jsem kdysi vyfotil.

Solidní výrobci montáží uvádějí pro své výrobky doporučené hodnoty utahovacího momentu. Rozptyl jejich hodnot je značný a obvykle se liší podle kvality výroby a určení montáže pro loveckou nebo taktickou střelbu a udávají se obvykle v imperiálních jednotkách inch / lb. Přepočet na normální metrické jednotky můžete zjistit nějakým online převodníkem nebo jednoduše hodnotu v palcích na libru vynásobíte konstantou 0,113 a získáte hodnotu momentu v Newton metrech.  Pro běžné vzduchovkáře bude stačit vyjít z údajů firmy Hawke, která se zabývá prodejem běžných hliníkových montáží a doporučuje pro šrouby základny montáže hodnotu 3,4 N/m (30 in/lb) a pro šrouby v každém oku 1,8 N/m (16 in/lb). Jinak to každý výrobce montáže uvádí trochu jinak, například Burris - Tighten Ring Tops to 20 inch lbs (All Rings) - Rimfire / Airgun Rings 20 inch-pounds, Leupold Hunting Mounts - Ring Screws:  25 in-lbs - Base Screws: 45 in-lbs.

Když chcete mít jistotu správného přítlaku, tak se bez momentového klíče neobejdete. Pokud momentový klíč nemáte, tak aspoň použijte metodu "two fingers moment", tedy že inbusový klíč podepřete palcem a pak s rozumem přitahujete dvěma prsty, dokud necítíte, že klíč začne klást výraznější odpor. No, vím, že každý má ten pocit jinde, ale je to lepší než strhnout závit, když za to zaberete celou rukou. Oka utahujte do kříže a dejte pozor, ať máte na každé straně mezi oky stejnou mezeru.

U větrovek doporučuji se držet těch nižších hodnot, vyšší utahovací momenty nemají žádný smysl, naopak mohou způsobit nemalé problémy. U pístových vzduchovek doporučuji použít jednodílnou montáž zajištěnou stopperem. Utahovací moment může být trochu vyšší, ale jednodílná montáž má dlouhou čelist, která se rybiny dotýká mnohem větší plochou, což lépe drží samo o sobě. Dejte pozor u vzduchovek s mělkou drážkou (typicky Slávie), ať si čelist montáže neožvýknete o její hranu. U těchto vzduchovek je lepší použít ocelovou montáž, ale ta je zase dražší.

BKL montáže jsou chytře vymyšlené a kvalitně vyrobené. Jejich hlavní výhoda je v tom, že pracují na principu oboustranné svorky, takže jsou vždy v ose nad hlavní. K tomu mají hlavy šroubů zapuštěné do čelistí, takže nijak nepřekáží. Pozor, hlavy šroubů jsou imperiální o velikosti 9/64, metrický inbus (3,5) tam nenarvete. Výrobce doporučuje utažení základny na 3,9 N/m (35 in/lb) a doporučuji na to skutečně dbát, protože jsem už viděl BKL montáží několik zničených (strhne se závit, je totiž kratší než u montáží s přítlačnou destičkou). Montáže BKL jsou vyráběny jako univerzální pro drážku 11 mm a zároveň i pro americkou 3/8 (cca 9,5mm). Tím pádem obvykle nejdou jen tak nasadit na 11 mm rybinu, ale musí se trochu roztáhnout. Toto se nedělá tak, že se mezi čelisti narve šroubovák, jehož kroucením se je snažíte roztáhnout, ale tak, že vyšroubujete šrouby ze základny a našroubujete je do roztahovacích otvorů z druhé strany. Ty jsou tam udělané právě z tohoto důvodu. Daní za univerzálnost je rozměr čelistí, který musí být větší, takže obecně jsou BKL montáže dosti vysoké. Pokud potřebujete nízké montáže v BKL stylu, můžete sáhnout po zakázkových montážích, které jsou tak nízké, jak to jenom jde. http://www.airgun-mania.com/montaze/41-zakazkove-montaze.html

Dejte si pozor na montáže, které jsou vyrobené na rovný vršek (typicky ocelové montáže CZUB/Kozap). Ty se totiž například na HW97k opřou spodkem o pouzdro pístu a montáž je pak nakřivo. V tom případě musíte spodek montáže trochu probrousit, aby tam bylo mezi montáží a pouzdrem pístu volné místo.

A ještě jedna věc. V ocích levných hliníkových montáží je obvykle nalepená textilní tkanina. Někdo ji tam nechává a jiný ji vyhazuje. Já ji tam nechávám, podle mě to ničemu nevadí, aspoň to trochu vyrovná případné nedokonalosti na povrchu a tím chrání tubus před poškrábáním.

Nejčastější chyby

Jednou z věcí, které mě inspirovaly k napsání tohoto článku je skutečnost, že se pravidelně setkávám s chybami, které střelci dělají z nezkušenosti a z nepozornosti. Pár typických chyb zkusím popsat, některé z nich nejsou zásadního rázu, ale některé mohou způsobit fatální následky.

Dejte pozor na stopper. To je ten malý šroubek v zadní části montáže, který má za úkol zajistit, aby se montáž neposouvala vlivem zpětného rázu dozadu. Ale pozor, používá se jen u pružinových vzduchovek, a to ještě pouze u těch, které jsou pro tyto účely vybaveny předvrtanými otvory nebo zářezy.

Majitel přinesl pušku s novou Deltou Titanium, a že nejde nastřelit, pořád to střílí moc nahoru, ačkoliv už je korekce vytočená nadoraz, takže bude asi vadná optika a bude ji muset reklamovat, ale ať se na to radši ještě podívám. Sundal jsem puškohled i s montáží a hned vidím otlaky na rámu, kouknu na montáž zespodu a hned je to jasné. Stopper nadzdvihoval zadní část montáže a ta tak byla mimo osu hlavně a rozsah korekcí si s tím už neporadil.

Jednou ze zásad, které by se měly dodržovat je dostatečná vzdálenost oka montáže od středového domečku s korekčními točítky. Pokud máte oko příliš blízko, tak může držet tubus jen částečně na rozšiřujícím se náběhu, a zadruhé, když montáž utáhnete, může to mít vliv na korekční mechanismus. Tento problém se týká především levných optik, které jsou vyrobeny z pochybného materiálu.

Zásada zní - mít střed optiky mezi oky.

Na kterou stranu nechat koukat šrouby? No přeci na tu stranu, kde nebudou vadit. Takže pro zbraň s pravostranným ovládáním umístíme šrouby na levou stranu, aby si o ně střelec nelámal nehty při manipulaci s nabíjecí pákou. Pokud je střelec levák a zbraň umožňuje i levostranné ovládání jako například Steyr LG110 nebo některé bullpupy, tak se montáž otočí a šrouby se nechají vyčnívat na stranu pravou.

Zásada je - šrouby otočit tam, kde nepřekáží.

Další případ z nedávné doby. Střelec si stěžoval, že mu cestuje střední bod zásahu do strany, prý ráno to jde jinam než v poledne, a že asi teplota a tak. Kouknu na pušku a vidím, že přítlačné destičky montáže má přišroubované každou z jiné strany. No, vezmu to trochu ze široka. Klasické jednoduché levné duralové montáže se na drážku chytají z jedné strany. Výrobci zbraní sice udávají šířku rybiny 11 mm, ale faktem je, že to není žádný standard, takže každý si to dělá jak chce a ve skutečnosti je to někde mezi 10,5 a 12 milimetry. Výrobci montáží se tomu přizpůsobují a čelisti montáží umožňují přichycení ve značném rozsahu šířky rybiny. Tyto montáže mají šrouby jen z jedné strany, a jejich osa pak logicky není ve stejné rovině jako osa hlavně, ale bude o pár desetin milimetru vpravo nebo vlevo (vlastně se díváte na cíl trochu ze strany). V praxi to nijak zásadně nevadí, protože ten posun je velmi malý a osa optiky je stále rovnoběžná s osou hlavně. Zcela jiná situace však nastává, když jedno oko montáže namontujete zleva a druhé zprava. Výsledkem pak je, že každé oko je posunuté jiným směrem a tubus puškohledu je zkroucený napříč, což způsobuje typickou chybu, kdy na větší vzdálenost, než je nastřeleno, chodí zásahy na stranu. Navíc pak v tubusu vzniká významné pnutí, které může zničit optiku nebo se bude projevovat náchylností na změnu nástřelného bodu při změně teplotních podmínek. Takže platí zásada - šrouby vždy na jednu stranu. U montáží, které se utahují z obou stran nebo u montáží BKL nebo u zakázkových montážích v tomto stylu tento problém nemáte, ale každopádně mít šrouby na každém oku z jiné strany nedává žádný smysl.

Dále varuji před jakýmkoliv podkládáním tubusu nebo ok montáže. Střelce k tomu vede zpravidla to, že nemůže naklikat větší vzdálenost a odtud už je jen krůček k myšlence podložit zadní oko a tím docílit mírného sklonu optiky. Toto důrazně nedoporučuji, dosáhnete tím jen pnutí v tubusu, v nejlepším případě bude optika mít problém v opakovatelnosti nástřelu, v horším případě dojde k nenávratnému poškození optiky. Pokud potřebujete střílet na vzdálenost, která je mimo korekční rozsah a chybí vám kliky, pořiďte si montáž se pevným sklonem nebo montáž, jejíž sklon je vůči hlavni uživatelsky nastavitelný. Není to drahá záležitost, a hlavně ušetříte za novou optiku. Například u této montáže http://www.airgun-mania.com/montaze/91-montaz-jednodilna-stavitelna.html je možné nastavit úhel sklonu k hlavni plynule až do hodnoty okolo 50-60 MOA (Minute Of Angle).

Ještě se dotknu dalšího na fórech hojně diskutovaného problému zabijáků optik. Takzvaný "zabiják optik" je nějaká silná vzduchovka, na kterou samozřejmě dáte nějakou levnou optiku za pár korun. Obvykle se to týká tureckých, španělských nebo čínských vzduchovek. Taky dejte pozor na kdysi známé značky, nyní vyráběné v Číně. Tyto vzduchovky většinou silně kopou, protože jsou lehké kvůli úspoře materiálu, mají nepřiměřeně silné pružiny a kolem pístu jsou vůle, případně je píst rovnou provrtaný kvůli 16 joulům, takže čelo pístu naráží rovnou na přepážku mezi pístovou komorou a hlavní bez toho, aby se ztlumil o polštář stlačeného vzduchu, čímž na celou zbraň a optiku přenáší menší zemětřesení. Prostě výrobce jde přímočaře za cenou a za výkonem, ostatní věci jako přesnost nebo životnost, pro něj nejsou důležité.

Pokud použijete speciální odpruženou montáž pro silné vzduchovky, tak zpětný ráz i dopředný ráz proběhnou nezávisle na optice a nepřenesou se na ni. Montáž je sice o pár stovek dražší, ale zato nebudete muset po krabičce diabolek kupovat novou optiku. Jak probíhá zpětný ráz u vzduchovky zjistíte jednoduše pomocí diabolkového testu. Položíte diabolku na stojato na horní točítko optiky a vystřelíte. Kam diabolka spadne? To máte za domácí úkol...

Článek je pokus o sepsání jakéhosi rychlého průvodce pro orientaci v této problematice, snad někomu pomůže se vyvarovat nepříjemných zkušeností. Nemusíte se toho bát, jako obvykle stačí používat rozum, ale každopádně, pokud chcete mít jistotu, že budete mít všechno v pořádku, svěřte montáž puškohledu někomu, kdo ví, co s tím má dělat a má na to vybavení. Téma montáží a věcí kolem jsem zdaleka nevyčerpal, ani si na to nečiním nárok. Pokud objevím něco nového, budu článek doplňovat.