IWA 2013 - vzduchovky
- Podrobnosti
- Nadřazená kategorie: Czech FT
- Kategorie: 2013
- Zveřejněno 10. 3. 2013 23:18
- Napsal Kubajzz
V německém Norimberku se každý rok koná veletrh IWA & Outdoor Classics (Internationale Waffen Ausstellung). Jak už z názvu vyplývá, vystavuje se zde všechno kolem zbraní, lovu a pobytu v přírodě. Je to druhá největší akce svého druhu na světě (po americkém Shot Show) a navíc se jednalo o jubilejní 40-tý ročník, a proto jsme si ho samozřejmě nemohli nechat ujít. Cesta z Prahy proběhla v pohodě, sice byla trochu mlha, ale vyrazili jsme s Mandym v 7 hodin ráno a asi v 10 jsme byli v klidu na místě, kde nás čekalo hezké slunečné počasí. Předem musím uvést, že rozsah výstavních ploch a množství stánků je ohromný a není v lidských silách všechno zvládnout za jeden den, a nejspíš ani za tři dny. Člověk je proto nucen si vybírat, na co se půjde podívat, což je celkem škoda, protože může minout spoustu zajímavých věcí. Vzhledem ke kvantu stánků a fotek, které jsem v ten den udělal, rozdělím článek na tři části, která každá se bude věnovat jiné oblasti.
Začnu samozřejmě vzduchovkami, a nejlépe podle abecedy. Stánek Air Arms byl poněkud zastrčený, vystavená byla celá produkce, ve které už však chyběl model Ev2. Podle původních zpráv měl být představen jeho nástupce FTP 900 (Field Target Professional), ale nebyl. Samozřejmě jsem se ptal, kdy bude k dostání a odpověď byla že v květnu - červnu. Rok neříkali, ale tuším, že mysleli letos.
Akorát jsem se zapomněl zeptat, proč se u jejich pušek nasazují zásobníky zleva, ale nevadí, zeptám se jich za tři týdny na Airgun Expo. :)
Anschütz se prezentoval na poměrně velké ploše, z které ovšem větrovkám patřila jenom část.
Jejich pažby jsou skutečně dokonalé...
Pokud vás zajímá, jestli někdy budou dělat větrovku v 16J, tak prý nikdy. Výkonnější větrovky má na starosti Steyr, zjevně jsou kapitálově spojení a i na stránkách Anschützu se na ně odkazuje. Škoda, model 8002 nebo 9003 bych si ve skříni klidně představit dokázal.
Zajímavě se jeví větrovky Ataman. Na svědomí je má mladá ruská firma Demyan, která byla založena v roce 2005.
Zaujaly především "taktickým" vzhledem.
Nechyběla ani v Rusku populární koncepce Bullpup.
Zajímavě byla vyřešena možnost střelby se zásobníkem nebo jednotlivými ranami - nechali tam několikacentimetrové okno. Je to takové typicky ruské řešení - naprosto funkční, ale vypadá to hrozně a není to ani ryba ani rak.
Kolem stánku Beeman jsem jenom prošel, je to jen obchodní firma, která kdysi pod svou značkou vozila do Ameriky vzduchovky Weihrauch, ale momentálně prodává kdejaký pochybný výrobek.
BSA se stala součástí Gamo a v jejich stánku zabírala slušné místo.
Volně k prohlédnutí byly vystaveny všechny jejich větrovky od modelu Ultra až po R10.
BSA R10 v real tree pažbě.
Ve skleněné vitríně měli vystavenou novinku Buccaneer, což byl původně název populární pístové vzduchovky pro děti vyráběné v letech 1977 - 1981.
Celkově mi připomínala R10, akorát s klasickým tlakovým zásobníkem.
Crosman je největší americký výrobce vzduchovek. Specializuje se především na zbraně v rozumné kvalitě za přijatelnou cenu.
Zaujala mě jejich pistole 1700 Shilouette. Dobře se drží, je lehká, štíhlá - tak to mám rád.
Ovládací kličku má vlevo, u pistolí se to tak považuje za lepší řešení. No, nevím, asi je to taky o zvyku.
Daystate ukázala průřez svou produkcí. Nechyběla loňská novinka Wolverine.
Součástí stánku byla laserová střelnice, stejně jako na loňském Airguns Expo. Tak jsme si na ní trochu zařádili, stejně jako loni.
Asi každému padl do oka limitovaný Huntsman Forester, výrobní číslo 1 ze 100.
U Diany jsem byl především zvědavý na model P1000.
No, nevím co si o tom myslet. Je to těžké, zjevně je to odlitek, má to dvoudilnou pažbu, zásobník zleva... Na druhou stranu to má celkem pěkný design, ony ty Diany byly vždycky především vzhledovou záležitostí.
Vystavené byly verze s thumbhole a klasickou pažbou.
Edgun měl sice ve stánku Edgara osobně, ale vystavoval pouze čtyři zbraně - jednu pistoli Veles a tři varianty Matadora. Ptal jsem se, kde teďka vyrábějí pušky a že něco v Estonsku a něco v Rusku, ale vždy celé pušky a že to není tak, že by měli výrobu rozdělenou podle jednotlivých dílů. Dále jsem se ptal, co chystají za novinky a prý to bude multishot, ale za nic nechtěli říct kdy. Prý to nesmějí říct, je to veliké tajemství, ale že to bude brzy a bude to letos. Podle mě to sami nevědí...
Evanix vystavoval snad komplet všechno, co mají na skladě.
Pozornost budily především eletronické semi-auto a auto modely s military vzhledem.
Ke shlédnutí byla i tato zajímavá halogenová svítilna s výkonem 100 watů, která přináší svítivost jako dálkové světlo u auta...
Nezdá se to, ale jsou dost těžké.
Firma Feinwerkbau se prezentovala celou svou produkcí špičkových závodních větrovek.
Zajímavé byly i vystavené řezy několika jejich modelů. Zde model 800.
K vidění byly i jejich malorážky.
Expozice FX Airguns byla celá laděná do černé barvy.
Obdiv návštěvníků sklízel model Indy, který po sundání hlavně dokáže střílet i šípy.
Jestli to k něčemu je, mi není jasné, ale jako kuriozita je to dobré.
Hmm, pěkná soupravička v příhodném kufříku...
Ranchero je už dost starý model a na předek padá furt stejně.
Dole model FT.
Chvíli jsem koukal na tu pažbu a říkal si, kruci, tohle už jsem v ruce měl. A taky že ano, asi před dvěmi lety. Je to pažba od Aeronu, který je oficiálním dovozcem do Česka. Zjevně za tu dobu jejich spolupráce významně pokročila.
Model Independence v bullpup stylu.
A tady zřejmě varianta Royale v bullpupu.
Tady je firma Gamo. No, byli tam taky.
Hämmerli sice zkrachovala už před pár lety, ale Umarex značku drží stále při životě puškami AR20 a pístovými modely, o kterých je škoda se zmiňovat.
Naproti tomu jejich pistole si stále udržují výbornou kvalitu, zdá se.
Hatsan vyrábí levné vzduchovky a měl na stánku asi největší množství zbraní ze všech firem.
Zajímavostí byly novinky Galatian I-IV.
Nějak mi to připomíná Dianu.
"Taktické" verze AT44.
ATP1 je noční můrou každého designéra. Ovšem funkční to je, ne že ne.
Kalibrgun neukázal nic nového, jen modely, které už známe.
Nahoře Colibri s výrobním číslem 19, o kterém jste si už mohli přečíst v jiném článku.
Z Holandska dorazily big bore větrovky Sinner s výměnnými hlavněmi až do ráže .58.
Tyto pušky se vyznačují vysokým výkonem a údajně i přesností.
Pohled na používané střelivo budí respekt.
Dvě velké novinky letos nachystal Steyr. Tady jsou obě dvě na jednom panelu. Steyr konečně začal dodávat k tlakovým kartuším quickfill (rychloplnění) a není tedy nutné při plnění stlačeným vzduchem šroubovat kartuši ven ze zbraně. Nástavec quickfillu má průměr 8 mm, tedy stejně jako Weihrauch nebo Edgun. Jakéhokoliv pokusu o standardizaci si cením, není potřeba, aby si každý vymýšlel nějaká vlastní udělátka. Dobrá zpráva je, že quickfill půjde dokoupit i zvlášť a půjde přidělat na stávající kartuše.
Ale mnohem zásadnější novinkou je model Challenge, který přichází s mnoha vylepšeními. Změněná pažba konečně dostala nastavitelnou spodní část botky (stavitelná byla jenom horní). Výška lícnice se dá nastavit bez použití nástrojů. Změněn byl rám, který je teď uzavřený a horní lišta lze použít pro upevnění závaží. Podstatného vylepšení se dočkal i palmrest. Nejpodstatnější změnou je však elektronická spoušť, která se dá nastavit v rozmezí 15 - 250 gramů.
S lidmi od Steyru jsem měl dlouhou diskuzi na téma některých konstrukčních chyb. Tvářili se vstřícně a dokonce mi slíbili poslat jednu novou součástku, když jsem jim ukázal na fotkách, co to způsobuje. No uvidíme, bez zpětné vazby se nikdo dopředu pořádně nepohne.
Puška na obrázku dole měla nastavenou spoušť tak, že jsem u ní měl strach i nahlas promluvit, aby nevystřelila.
Německá firma Tesro není tak známá jako jiné, ale prezentovala se velmi pěknými sportovními větrovkami.
Stánek koncernu Umarex patřil k největším na veletrhu.
Patří pod něj také světoznámá značka Walther.
Ta vystavovala sportovní modely LG400 s karbonovým pláštěm hlavně v nejrůznějších variantách pažeb.
Pistole LP400 připravené k vyzkoušení návštěvníkům.
Luxusní pažba Anatomic.
Stánek firmy Weihrauch působil poměrně skromným dojmem.
Ptal jsem se jich, jestli neplánují dělat nějakou lehčí kartuš, že ta jejich stávající je sice fajn nezničitelná nerezová, ale že je dost těžká. Odpověď byla, že je to z důvodu bezpečnosti, tak jsem jim řek, že jejich konkurenti s tím problém zjevně nemají a dělají je hliníkové. Odpověď byla, že oni to ví, ale že jejich kartuše jsou nejbezpečnější. No, tak zjevně jsou spokojení sami se sebou a lehčích kartuší se nedočkáme... Škoda.
Na závěr bych dodal, že to byl skvěle strávený den a pokud to vyjde, příští rok pojedu znova. Kdo se vážně zajímá o zbraně, tak by tam neměl chybět.
Bude následovat článek o optikách a o palných zbraních.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.