Homemade pažby

Рейтинг:   / 8

ПлохоОтлично 

Подробности

Родительская категория: RECENZE

Категория: Větrovky

Опубликовано 09.04.2012 00:00

Автор: Kubajzz

Po nečekaném úspěchu článku Pažby na CZ200 si ukážeme i vlastnoručně vyrobené pažby na jiné typy větrovek. Člověk má v sobě zakódovanou vlastnost neustále něco tvořit nebo alespoň vylepšovat. Pokud se jeho snaha o seberealizaci spojí ještě s představivostí a šikovnýma rukama, tak často dojde k nečekaným výsledkům. A když vytvoří hezkou pažbu a je ochoten se podělit o její fotografie s ostatními stejně postiženými střelci, tak nás to může těšit dvojnásob. Ale dost už zbytečných úvodních slov, tento článek bude především o fotkách.

Nedávno jsem si stěžoval, že bullpup pažby vidíme jen zřídka, a tak mi tentokrát v mailu přistály hned dvě. Obě zbraně jsou upravené Hatsany AT44. První je z ořechového dřeva napuštěného včelím voskem. Spoušť je propojena s původní spouští pomocí táhla, jak je u těchto pažeb zvykem. Celková délka se podařila zkrátit na 72cm. Velmi neotřelý futuristický design, který vymyslel a zrealizoval Honda.

Druhá pažba je vyrobená z akátového dřeva. Dle slov autora je to především prototyp a mustr pro měření zádlabů.

A tady obě zbraně pohromadě.

Další je také Hatsan AT44, tentokrát v úpravě od Jano Havrana, kterého známe i jako autora pěkné pažby na CZ200. Pažba v thumbhole stylu je napuštěná ořechovou fermeží, na ní je dále použit Balsin Stockoil červenohnědý a finální úprava rozleštěným včelím voskem. Opět ukázka skvělé řemeslné práce.

FX Cutlas v úpravě od Piku, od kterého jsme viděli i pěknou pažbu na CZ200. Za pozornost stojí použitá technologie pro získání polotovaru - pažba je slepená z 5-ti kusů jasanového dřeva. Zabarvení bylo dosaženo pomocí čtyřnásobného moření a finální povrchová úprava spočívá v rozleštění včelího vosku.

A teď jedna profesionálně vyrobená sportovní pažba. Sice to není homemade, ale myslím, že se to sem hodí. Poprvé jsem ji viděl loni (v září 2011) na srazu ve Velkém Meziříčí. Jedná se o v maximální míře nastavitelnou modulární pažbu určenou pro sportovní účely, vyráběnou v Aeronu. Je možné do ní po úpravě na zakázku zasadit prakticky jakýkoliv systém, na fotografiích je konkrétně Air Arms 510 (vím, že se připravuje i jedna HW100). Nevypadá na to, ale je dost těžká, prostě je určená na sportovní střelbu, no ale pak by zase nemusely být po stranách ty raily. Cena je někde k 10 tisíc korun.

K další pažbě je těžko něco dodat. Pamatuju si, že když ji Milius poprvé ukázal, to snad bylo když jsme ještě jezdili do Milovic na dvě dráhy nedaleko golfového hřište, tak mi jenom spadla čelist a pět minut jsem mlčel. Tak se pokochejte taky.

Poznali byste v tom QB78?

Spodní část je ozdobená kuními zuby.

A máme tady homemade pažbu na FX Royale. Piku nespí a ukazuje, že pažby dělá čím dál lepší. Radši mu dejme slovo: "Pažba je lepená ze dvou kusů, jako materiál byl použit proklad z palety na převoz zboží.
Zádlab byl prováděn pomocí okružní pily (maflík) a stojanové vrtačky, dočištěno dlátkem.
Na tvarování bylo použito lamelového kotouče na uhlové brusce (rozbruska) a lamelového kotoučku do aku vrtačky.
Tímto jde práce rychle od ruky, jen se musí dávat pozor na úbytek materiálu.
Následně broušeno brusným papírem o zrnitosti 80-120-180-220-400
Jako povrchová úprava bylo zvoleno lihové mořidlo odstín světlý ořech a následně napuštěno včelím voskem a trochu vyleštěno."

A tentokrát něco z vlastní zahrádky. Po roce užívání jsem poznal, že ani Steyr LG110 FT není dokonalý, tak přišel čas ho trochu vylepšit. Lícnice je z třešně, předpažbí a rukojeť je ze švestky, co mám na půdě už asi 20 let. Pokaždé, když něco skácím, tak schovávám ty lepší přířezy, už tam mám za ty roky slušnou zásobu.

Takhle původně vypadalo předpažbí.

A tohle byla rukojeť.

Používám jenom to, co mám na chatě v šopě, tedy obyčejnou pilku (někdy cirkulárku), dvě frézy (jednu na drážky a druhou na volnou tvorbu - ta je na fotce, pozor, strašně to bere), stojanovou a ruční vrtačku, pásovou brusku (tu miluju), flexu s lamelovým koutoučem (to je super nástroj na všechno), rašple, pilníky, sukovníky (konečně jsem zažil druhou radost - jak se říká, poprvé když to přinesu domů a podruhé, když zjistím na co to mám...), hafo smirkového papíru, no a to je asi tak všechno.

Povrchovou úpravu dělám lněným olejem. Dělám to tak na všem, protože se mi to líbí a je to jednoduché.

Rokojeť je moc dlouhá, asi ji ještě zkrátím.

Smirkové papíry používám asi 3 zrnitosti. 60 na hrubé tvarování a hlazení, pak asi tak 180 na odstranění škrábanců a pak asi 400-500 jako finále. Vyšší zrnitost podle mě u dřeva nehraje roli.

Další pažba od Piku. Zřejmě se nudí, tak dělá pažby jako na běžícím páse. Tentokrát si vzal do parády opět FX Royale. A výsledek opět stojí zato.

A hned pokračujeme další pažbou. Piku se pustil do vylepšení Edgunu Veles a hned posílá fotky nové pažby. Jak známo pistole se přesností puškám nevyrovnají, ale stačí přidat jednoduchou pažbu a přesnost se stěhuje o level výše.

Zajímavostí je, že pažba jelepená ze dvou druhů dřeva - levá strana z jasanu a pravá z jilmu..

Společné foto s FX Royale

Homemade pažbu na HW100 jsem tady ještě neviděl, tak jsem se do ní pustil sám. Původně jsem chtěl jenom k mé verzi S přidělat stavitelnou lícnici, ale pak jsem si řekl, že udělám pažbu celou novou. A taky jsem chtěl vyzkoušet jestli to vůbec zvládnu a jak se dělá thumbhole styl. A v neposlední řadě nevydržím se na chatě na dovolené jentak válet, no.

Materiál je dubová fošna, kterou jsem náhodně koupil před pár lety, když jsem ji viděl se válet na pile a líbila se mi. Bohužel měla tloušťku jenom 50mm, takže na případné opravy zbývaly na každé straně asi dva tři milimetry. A i nějaké ty prasklinky se tam objevují. Příště by to chtělo tlustší blok a lépe vybrat příhodné místo pro řezy nebo si pomoct lepením jako to pěkně dělá Piku.

Prvně jsem kus fošny uříznul, hranu srovnal hoblíkem, přičemž jsem se snažil to udělat vzadu do oblouku, aby byla lícnice výš.

Pak přišla chvíle pro dělání zádlabu. Mám na takové věci ruční frézku. Jde to s ní dobře, akorát to chce strašného přemýšlení a nastavování.

Ono to lože není tak složité jak se zdá, jenom je třeba dávat pozor aby to neujelo a dodržet dosedací plochy pro šrouby, co drží pažbu a u HW100 jsou naštěstí jenom dva a ještě na rovné ploše.

Už tam to železo sedí.

Nechtěla se mi vytahovat cilkulárka, tak jsem to říznul ručně. Je to hned a člověk má z toho takový lepší pocit.

Je potřeba dodělat detaily, to se hlavně musí dávat pozor aby fréza někam nezajela.

Nejmíň půl hodiny jsem rozmýšlel jak udělat tu thumbhole díru a kde ji umístit, až jsem to nakonec vrtnul od oka, však to nějak vyjde.

Teď ještě ruční frézování. Mám na to druhou ruční frézku, která se dá držet jentak v ruce. Jde to tím skvěle, ale bere to jako čert, tak pozor na to, piliny lítají všude kolem.

Kam se nedostanu frézkou, tam to musí jít rašplí, pilníkem nebo smirkem. Rašplování a broušení si užijete až až.

Zbývá namořit mořidlem, pověsit, nechat uschnout, přebrousit, znovu namořit, usušit, lehce přebrousit a přetřít lněným olejem.

Když jsem viděl, že jsou v tom dřevě prasklinky z vysychání, tak jsem se s povrchovkou už moc nemazlil. Příště to bude lepší.

K další hezké pažbě na Kalibrgun Cricket od Piku nebudu nic dodávat a nechám slovo autorovi.

Jako materiál jsem zvolil jasan.
Potřebné nářadí na výrobu pažby jsem vyfotil...

Nejdříve jsem si změřil rozměry zádlabu,šířky-výšky a nakreslil na fošnu, z které byla plánovaná výroba.
Jelikož jsem toto prováděl cca 3 týdny před samotnou výrobou, napsal jsem si jakým zádlabem a na co začít.
Je dobré se nad tím zamyslet, rozvážit čím začít právě kvůli následnému postupu a dalšímu provádění zádlabu.
Dá se tím práce velice ulehčit nebo i zkomplikovat.
Začal jsem zádlabem na spoušt, pak otvorem na šroub, co drží zbran v pažbě.
Následovalo vyfrézování zbytku těla zbraně.
Tolik v rychlosti k zádlabu zbraně.

Pak už jen záleží na vkusu, fantazii a i ergonomii, jaká se  komu líbí a co komu vyhovuje.
Opracování do požadovaného tvaru probíhalo opět pomocí horní frézky, rašple a lamelového kotouče do vrtačky a úhlové brusky.
Po dosáhnutí tvaru který vyhovoval, bylo na řadě důkladné obroušení smirkovým papírem, nejprve o hrubosti 80, pak 120 a následovala 400.
Když byl tento ukon hotov, bylo zapotřebí pažbu namočit, bud houbičkou nebo rozprašovačem. Stačí jen velmi lehce, aby se takzvaně postavily chlupy (vylezly letokruhy) a opět přebrousit. Toto jsem prováděl celkem ve třech cyklech.
Už bylo jen zapotřebí pažbu namořit do nějakého odstínu. Jako odstín jsem zvolil první moření lihovým mořidlem o odstínu Dub světlý a druhé moření bylo provedeno odstínem Dub tmavý.
Následovala už jen závěrečná operace ( finální povrchová uprava).
Ta byla zvolena pomocí vosku.
Pažba byla náhřáta na cca 40 stupňů a byl na ní aplikován vosk v několika vrstvách.
Po zaschnutí vosku přeleštěno hadrem a hotovo...

Co lze říci na závěr...
Je třeba jen najít odvahu se do výroby pustit, není to nic složitého a nářadí, co je zapotřebí, dnes už má skoro každý doma ... (Piku)

Air Arms 510 jsme tady už jednu měli v pažbě od Aeronu. Tentokrát se podíváme na tuto zbraň v úpravě pro střelkyni menší postavy. Základní tvar a vlastní výrobu má na svědomí Jenda Postulka, o finální dokončení a povrchovou úpravu se postaral Vláďa Kvapil. Povrchovka je vytvořená mnoha vrstvami rozleštěného teakového oleje a musím říct, že vypadá skvěle - když jsem ji poprvé chytil do ruky, tak jsem nepoznal, že se nejedná o nějaký drahý lak.

Zipep se pustil do výroby pažby na Ripley Elite a výsledek si můžete prohlédnout na fotkách.

Rukojeť je vyrobená přesně na míru. Palmrest je trochu zvláštní, ale plně funkční.

 

Další předělávka QB78 od Hondy do jeho oblíbeného bullpup stylu.

Dle jeho slov:

"Jedná se o QB 78, rozměr 79*24cm, pažba slepená ze zbytků ořechu, běl tak vytvořila výrazný orlí zoban.
Povrch je jen včelím voskem, dělám s ním všechno, je to příjemné na omak a není problém
při pozdějším připasování pažby když na ní někdo chce něco upravit nebo opravit.

Na fotce je i plnění z hasičáku a ten závit co tam tak blbě čučí je zapájená zátka, chtěl jsem to ušmiknout,
ale nakonec to dobře slouží k sundávání. Aby se železo přímo nedotýkalo tváře je rybině nasunutý držák
z plíšku a na něm nalepená kůže. Osvědčilo se mi to u všech těchto "kraťasů".

Světová optika GAMO (v tomto případě)
je chycená na laufu (taky osvědčený způsob) a to, co je na laufu za parádu, to usměrní výstřel
do podoby pouhého pšouku. Flintička byla už delší čas odstavená, tak jsem si v zimě hrál.
Pěkně se s tím picá a dokonce i trefuje."

A opravdové překvapení! Parádní pažba ve sportovním stylu pro HW100.

Inspirace v Ev2 je evidentní.

Autorem pažby je Jenda Postulka, který ji vyrobil na zakázku pro Jirku Dominátora.

Každá křivka je čistě provedená, pečováno bylo o každý detail. Rukojeť je tvarována pro sportovní střelbu.

Lícnice i botka jsou stavitelné pro přesné přizpůsobení požadavkům střelce.

Palmrest pomáhá především při střelbě vstoje a vkleče.

Velké plus dávám Jirkovi za to, že se nebál požadovat barevnou kombinaci, jaká se vyskytuje jenom ojediněle. Modrou pažbu jentak neuvidíte, přitom vypadá velice pěkně.

Tak ať se na závodech daří!

Rišo ze Slovenska se nevěnuje pouze pažbám na CZ200, ale i jiným zbraním. Tady je příklad AA S400F, ke které vyrobil pažbu minulé léto.

Pažba je buková, namořená lihovým mořidlem na barvu tmavého ořechu a 4x stříkaná polyuretanovým lakem.

Výrobě pažeb se věnuje pouze jako kutil a vyrábí je hlavně proto, protože z toho má radost, jak sám píše.

Další pažbu poslal Jaromír, tentokrát se pustil do pažby na Air Arms Prosport.

Vždycky jsem rád, když pošlete i pár fotek z výroby.

Materiálem je turecký ořech.

Rukojeť je pečlivě opatřená protiskluzovou úpravou.

Jedná se o zajímavý hranatý techno design. Přiznám se, že tento styl by se mi více líbil v černé barvě.

O dalších dvou pažbách už se dá jen těžko mluvit jako o "homemade". Jsou to pušky, které jsme v poslední době dělali na zakázku.

První je Walther LG300XT v provedení s velmi lehkou karbonovou pažbou.

Custom je tam snad všechno, kromě háku MEC.

Zajímavá je povrchovka na způsob zdrsněné hadí kůže.

Druhá puška je HW100, kterou si zákazník přál v taktickém stylu.

Zadání bylo jasné - 60 cm hlaveň a pažba ať vypadá jako od Accuracy International.

Osobně nejsem příliš velkým příznivcem taktického stylu, ale výsledek mě příjemně překvapil.

 Po delší přestávce tady opět máme pažbu od Josky Krtičky. Tentokrát se pustil do lámací Diany. Sám o ní píše:

Diana sice novou pažbu už měla a to ve stylu Remingtonu 700, ta byla o dost lepší než originál, měla ale v oblasti ergonomie pár kompromisů a ta puška je prostě neuvěřitelná a já chci najít její skutečné hranice. Dřevo je jasan s mojí oblíbenou úpravou zvýraznění let promořením, navrchu kvalitní matný lak.

U pružinovek nespoléhám při spojení s železa pažbou na hrubou sílu šroubů, ale zásadně ukládám mechanizmus do beddingu, vzadu do ocelové "misky", vpředu epoxidové lůžko.

Spoušť k Dianám dodávají jen provizorní, výrobce evidentně sází na šikovnost svých zákazníků, takže když jsem už vyráběl novou, tak regulovatelnou ve všech možných parametrech.

Ač je Diana "lámačka", dal jsem si za cíl opatřit ji odnímatelnýma Harriskama i když pružinovky si obecně s dvojnožkou moc nerozumí.

Nedávno jsem měl na závodech ve Spáleném Poříčí možnost osahat si nejlepší pažbu na Slávii, jakou jsem kdy viděl.

Dokonalé zpracování - autor Míra Červák je původně strojař, ale zpracování dřeva mu není cizí. Inspirací mu byly pažby od Accuracy International.

Povrchová úprava je vytvořena tvrdým olejem. Krásná práce...

Následuje několik krásných pažeb od Toma Konečného (Tomkony). Sám o nich píše:

Celkem je jich 5 kusů, všechny na můj Brocock Compatto. Všechny pažby jsou z ořechu nebo javoru, popř. kombinace obou dřevin. Povrchová úprava je několikanásobný tvrdý voskový olej.

První pokus vlastní pažby, než jsem se pustil do dřeva, zkoušel jsem tvarovat v XPS polystyrénu.

Další pokus s ořechem + javorový dýha uprostřed a experiment s transparentní epoxidovou pryskyřicí.

Kombinace ořechu a javoru. Opět pokus na ideální držení pažby s palmrestem a forgripem v jednom.

Vlastní výroba lepenice, ořech a javor.

Kromě klasických dřevěných pažeb mám rád i taktický styl, inspirací mě byla pažba pro Brocock Concept Lite.

 

Pokud máte pažbu, o kterou byste se chtěli podělit i s ostatními střelci, pošlete mi fotografie na kontaktní mail. A pokud možno připojte i pár slov o materiálu, povrchové úpravě, zvláštnostech, záměru, spokojenosti, plánech atd. Prostě cokoliv, co by mohlo ostatní zajímat.