Air Arms Galahad

Hodnocení uživatelů:  / 14

NejhoršíNejlepší 

Podrobnosti

Nadřazená kategorie: RECENZE

Kategorie: Větrovky

Zveřejněno 18. 1. 2017 0:00

Napsal Kubajzz

Firmu Air Arms není potřeba dlouze představovat. Je to tradiční anglický výrobce vzduchových zbraní určených pro rekreační i sportovní střelbu ve slušné kvalitě a za poměrně rozumné ceny. U nás jsou jejich zbraně mezi střelci poměrně oblíbené a můžete se s nimi běžně setkat prakticky na každém závodě. Na těchto stránkách jste se mohli seznámit už s pěknou řádkou ÁÁček, nicméně bullpup mezi nimi dosud nebyl. Hlavní síla této konstrukce je v kompaktních rozměrech a kdo dnes nevyrábí bullpup, jakoby nebyl.

Design Galahadu budete buď milovat nebo nenávidět. Každopádně nezapadá mezi nic, co firma za více než třicetiletou historii přinesla. Bijí se na ní futuristické tvary rámu s klasickým vzhledem ořechového dřeva a přišroubovanou plastovou lícnicí. Celkově ta puška vypadá, jakoby ji náhodně poskládali z několika jiných zbraní.

Testovaná zbraň je v krátké verzi Carbine s celkovou délkou 80 cm v ráži 4,5 mm. Hlaveň je z produkce firmy Lothar Walther a má na délku 395 mm (delší Rifle pak 493 mm). Hlaveň je skrytá v trubce o větším průměru, která chrání vlastní hlaveň. Ještě existuje verze Rifle (90 cm), která má prodlouženou hlaveň a kartuši. Zájemce může vybírat ještě z ráží 5,6 a 6,35 mm. Co se týká výkonu, tak ten se pohybuje od standardních 16 joulů až po maximálních 45 J, v závislosti na ráži, délce hlavně a nastavení.

Hlaveň je zakončena ozdobnou šroubovací krytkou, která se dá nahradit přídavným moderátorem hluku.

A aby to nebylo úplně jednoduché, tak Galahad se nabízí ještě ve verzi s regulátorem a bez regulátoru tlaku. Regulované verze dokáží na jedno naplnění vystřelit o cca 30 - 40 ran více než neregulované. Pušky s regulátorem jdou na první pohled poznat podle označení SR na boku rámu.

Pod hlavní je umístěna rozměrná tlaková kartuše s pracovním tlakem 200 bar. Ta pušce dodává stlačený vzduch, který vystačí pro vystřelení zhruba 110 ran. Zdá se, že firma Air Arms definitivně opouští starý typ plnění ve prospěch jednoduchého plnícího pinu. Plnící otvor se nachází hned za manometrem a většinu času je schovaný pod odpruženou krytkou.

Desetiranové zásobníky jsou zcela shodné s těmi do modelů S410/510. Shodný je i způsob jejich otáčení pomocí odpruženého plíšku, který při každém natažení posune zásobník o jednu desetinu otáčky.

Pokud otáčení funguje, tak je vše v pořádku. Pokud otáčení nefunguje, zažijete bezesné noci při seřizování a koumání o kolik ten plíšek má být ohnutý... Naštěstí se náhradní sady dílů na AA prodávají za rozumné ceny.

Zásobník je obklopen mohutným kusem plastu, který tvoří lícnici..

V přední části předpažbí je v zahloubení přišroubována krátká UIT lišta, která umožňuje bezproblémové uchycení doplňků jako je třeba bipod, svítilna nebo očko na řemen.

Rukojeť a předpažbí jsou hustě pokryté vyřezanou rybinou. Střelec tak má jistotu, že mu zbraň nebude klouzat v rukou.

Pažba je zakončena kvalitní gumovou botkou, která je stavitelná podle ergonomických požadavků konkrétního uživatele.

Jednou z vychytávek je v horní liště integrovaná libela, která je dobře viditelná a informuje střelce o naklonění zbraně. Nemyslím, že by to střelbě nějak extra pomáhalo, ale když už to tam je, tak proč ne. Bullpupy mají výše uchycené optiky, tak se tam náklon zbraně projevuje trochu víc.

Na obou stranách zbraně nalezneme velké logo se jménem rytíře Galahada na pozadí s mečem a štítem, na kterém je nakreslen terč.

Rozměry jsou malé, ale na svou velikost je celkem těžká, holá puška váží 3,6 kg.

Galahad má unikátní ovládání závěru. Velký problém většiny zbraní postavených v koncepci bullpup jsou ovládací prvky vzadu, což znemožňuje nabíjení bez rozhození střelecké pozice. Kliky nebo páky vzadu jsou velice nepohodlné, nemůžete opakovat výstřely rychle za sebou a celkově je to nepříjemné. Proto se v poslední době snaží výrobci umísťovat ovládací prvky směrem dopředu, kde jsou v lepším dosahu střelcových rukou. Konstruktér Galahadu si to uvědomoval také, ovšem místo tradiční boční páky použil páku otočnou. Při pohybu páky směrem dolů, dojde k otevření nabíjecího otvoru, dále k napnutí bicího mechanismu a zároveň k pootočení zásobníku o jednu desetinu otáčky. Při zpětném pohybu páky nahoru dojde k zasunutí diabolky do hlavně a zbraň je připravena ke střelbě.

Podobně řešené jsou závěry třeba u sportovních pušek Walther LG400 nebo u Feinwerkbau 800.

No, nevím, co si mám o tom myslet, ta páka je poměrně nevzhledná, docela trčí ven a podle mě nebude zase takový problém ji o něco urazit. Na druhou stranu řešení je elegantní v tom, že ta páka se dá přehodit na libovolnou stranu (AA jsou tradičně dělané pro ovládání levou rukou).  A nejen to, můžete i změnit směr ovládání (závěr se může odemykat i při pohybu směrem nahoru).

Otvory v páce zvyšují jistotu úchopu.

V horní části zbraně je standardní 11 mm drážka pro montáž puškohledu. Na zbrani byl nasazený Burris Timberline 4,5-14x32 s osnovou Ballistic Plex. Původně jsem myslel, že to bude univerzální lišta pro 11mm a weaver, ale nejsou tam žádné příčné zářezy, takže to nejde použít. Ovšem rozměr weaveru to je a zaregistroval jsem, že se verze s weaverem dodává do Ameriky, takže zjevně při výrobě tam buď vyfrézují klasické drážky nebo weaver, podle toho do které části světa puška putuje.

Co se týká držení, mohu v klidu prohlásit, že ergonomicky je to nejlepší bullpup pažba, jakou jsem kdy testoval. Pažba i zbraň je překvapivě mohutná, dobře cítíte, že něco držíte v ruce. Všechny křivky jsou tam, kde by měly být, pistolová rukojeť zaplňuje dlaň a je hezky skloněná dopředu. Rukojeť přirozeně spojuje se zadní částí pažby zpevňující žebro. Protiskluzová rybina je čistě provedená. Pažbu pro Galahad s největší pravděpodobností vyrábí italská firma Minelli, stejně jako třeba pažby pro závodní model FTP900.

Seřizovací šroubek, který škrtí přívod vzduchu zůstal zachován i ve verzi s regulátorem. Vlastní šroubek je imbus červík, ukrytý pod krycí hlavou.

Zbraň jsem otestoval střelbou na 30 a 45 metrů v poloze vsedě s oporou, ale botku jsem měl ve vzduchu, jen opřenou o rameno.

Jedná se o značně kompaktní zbraň, která nezabere příliš místa. Pažba se výborně drží, ale těžiště je moc vzadu, jako u každého bullpupu, pro přesnou střelbu to v zásadě není určeno, větší využití vidím v našich podmínkách v zábavné rekreační střelbě. Přesná střelba je možná, když si pušku zafixujete mezi kožené bagy, ale v tom případě je pro vás koncepce bullpup zbytečná. Další využitelná oblast bude lov, výkon v otevřené verzi kolem 40 joulů rozhodně není malý. Otočná nabíjecí páka je jeden z nejrychlejších způsobů jak dostat diabolku do hlavně a umožňuje rychle opakovat výstřely. Osobně bych si ji asi přehodil na pravou stranu, ale trendem posledních let je ovládat zbraň levou rukou (ve stylu M4). Botka je sice stavitelná, ale chtělo by to stavitelnou i lícnici. Předností Galahadu je, jak je u Air Arms zvykem, použití kvalitních materiálů a jejich následné kvalitní zpracování. Je to zbraň s netradičním vzhledem a jistě bude vzbuzovat kontroverze, ovšem nedá se mu upřít jistá unikátnost.