Daystate Airwolf

Hodnocení uživatelů:  / 0

Podrobnosti

Nadřazená kategorie: RECENZE

Kategorie: Větrovky

Zveřejněno 5. 1. 2012 23:26

Napsal Kubajzz

Při spatření této větrovky se mi chtělo říct: „Tak tohle už u Daystate opravdu přehnali.“ Firma Daystate se snaží udávat tón v oblasti vývoje vzduchových zbraní. Kontruktéři proto opustili tradiční mechanické postupy a vrhli se do oblasti přesné elektroniky.  A model Airwolf a ostatní následné elektronické verze tvoří momentálně technologickou špičku v oblasti moderních větrovek.

Na první pohled vypadá Airwolf jako poměrně obvyklá větrovka loveckého typu. Ovšem hned na druhý pohled si fanoušek vzduchové střelby řekne: „Tady něco nehraje, co tam dělá ten displej?“ Je nutné opustit představy o staletých principech fungování zbraní, protože překvapení se skrývá uvnitř. Tato zbraň je doslova nabitá elektronikou, která ovládá vše od zmáčknutí spouště po samotný výstřel.

Nabíjení se provádí standardně. Do zásobníku, který se otáčí proti směru hodinových ručiček, se zasunou diabolky a zásobník se vloží do drážky na horní části těla zbraně. Dobrá zpráva pro uživatele je, že Daystate vyřešila pomocí jednoduchého kolíku  možnost výběru zasouvání desetiranového diskového zásobníku z pravé nebo levé strany. Anglické větrovky obvykle mají umožněno zasouvání zásobníku poněkud nepochopitelně z levé strany (např. produkce Air Arms). To pak může komplikovat používání velkých kalibrovaných kol s ovládáním boční korekce paralaxy, které jsou hojně využívány pro měření vzdálenosti při soutěžích typu Field target, jelikož boční korekce (Side Focus) je na optikách umístěna vlevo a tedy zasahuje do prostoru zasouvání zásobníku. To mě nutí se zamyslet proč je Side Focus na střeleckých dalekohledech umístěn vlevo. Zřejmě pouze z historických důvodů, kdy optiky ještě obsahovaly pouze výškovou a stranovou korekci, která byla vpravo. Pak ovšem přibyla korekce paralaxy, která, pokud nebyla na objektivu, byla umístěna na volné místo, tedy vlevo. V praxi při střelbě na různé vzdálenosti se ovšem mnohem častěji používá ostření obrazu než klikání stranové korekce, a proto je pro pravorukého střelce používání SF na levé straně poněkud nevýhodné. Nicméně není to nic, na co by se nedalo tréninkem zvyknout.

Bylo však pamatováno i na extrapřesnou střelbu, a proto se k modelu dodává vložka, která umožňuje nabíjení po jedné diabolce. K zasunutí diabolky do hlavně dochází pomocí manipulace s klasickou klikou, jakou známe z palných zbraní. Ovšem při manipulaci nedochází k natažení bicí pružiny, protože v mechanismu žádná není. K úderu na patentovaný Harperův ventil dochází s využitím elektromagnetu. Síla úderu na ventil je řízena elektronicky pomocí údajů z čidla tlaku v tlakové kartuši (MCT - Mapped Compensated Technology) a z chronografu na konci hlavně (MVT - Mapped Velocity Technology), který měří rychlost každé vystřelené diabolky. Podle těchto údajů pak program reguluje sílu potřebnou k optimálnímu optevření ventilu, aby byla zajištěna maximální konzistence střelby.

Na levé části zbraně se nachází multifunkční digitální displej, na kterém jsou zobrazeny informace o rychlosti vystřelené diabolky, o zbývajícím tlaku v kartuši, počet vystřelených ran, stav nabití baterie ………….. Při nečinnosti delší než 10 minut (lze nastavit) se zbraň ozve zvukovým signálem. Stejně tak je střelec upozorněn, že mu v zásobníku zbývá poslední diabolka a odlišný zvukový signál se ozve, když padne poslední rána. Také regulování požadovaného výkonu se provádí softwarovým způsobem pomocí mačkání tlačítek na displeji…

K napájení slouží baterie ukrytá v předpažbí. Na jedno nabití umožňuje vystřelit zhruba 3000 ran a střelec tedy může být bez obav, že mu „dojde šťáva“. Ke zbrani se dodává klasická nabíječka ze sítě a také nabíječka do auta, podobně jako je tomu u mobilních telefonů.

Zárukou přesné střelby je čokovaná hlaveň v ráži 4,5 mm z produkce Lothar Walther. Ta je krytá vnějším obalem, ve kterém je ukryt chronometr a na jehož konci je vyříznut vnitřní závit pro případnou montáž tlumiče v zemích, kde jsou tlumiče na vzduchových zbraních povoleny. Tedy všude, kromě Česka a Slovenska.

Pažba z ořechového dřeva s výrazně vystupující lícnicí pro střelbu s pomocí střelecké optiky a s rozměrným otvorem pro palec střílející ruky (thumbhole) je v předpažbí zkrácena kvůli rozměrné tlakové nádobě o obsahu 400ml (dodává se i 500ml). Střelbě napomáhá i výrazně dopředu skloněná rukojeť a příjemně vykrojená gumová botka. Pažba se vyrábí v Itálii u známého výrobce Minelli. Obsah stlačeného vzduchu (tlak 230 bar) postačuje na vystřelení zhruba 300 diabolek v ráži 4,5 mm s výkonem 16 joulů nebo 150 ran s výkonem 24J. U ráže 5,5 mm pak lze vystřelit na jednu náplň kolem 400 ran s výkonem 16J nebo 70 ran s výkonem 50J. Plnění stlačeným vzduchem se provádí pomocí nástavce (quickfill) na hadici napojené ke klasické potápěčské láhvi. Doplnění dostatečné zásoby vzduchu je tak záležitostí několika sekund.

Samotná střelba je čirá radost, zmáčknutí elektronické spouště bych přirovnal ke kliknutí myší. Cyklus výstřelu je velice rychlý.

Na závěr si neodpustím napsat jednu nepříjemnou doušku. Pokud byste někde viděli Airwolfa, kterého lze snadno identifikovat pomocí charakteristické vady dřeva (suku mezi displayem a manometrem) na levé straně předpažbí, tak se ozvěte. Zbraň byla majiteli ukradena spolu s jinými zbraněmi. Jedná se přesně o tuto zbraň, co vidíte na všech fotkách.