Sig Sauer MPX

Hodnocení uživatelů:  / 4

Podrobnosti

Nadřazená kategorie: RECENZE

Kategorie: Větrovky

Zveřejněno 13. 8. 2017 18:25

Napsal Kubajzz

Obvykle u pušek popisuji vlastnosti jako je přesnost nebo výkon, ale v případě níže popisované zbraně bych zdůraznil jinou veličinu, a tou je fun factor, protože zbraní, které dobře vypadají a dokáží na jedno nabití vystřelit třicetkrát za sebou, není zas tak moc.

Recept na zábavnou pušku je jednoduchý - Smíchejte spolehlivý semiauto systém s pořádným zásobníkem a dejte ho zapéct do nějakého líbivého kabátu. A ten líbivý kabát si nejlépe půjčíte od nějaké populární zbraně, v našem případě od samopalu MPX firmy Sig Sauer, která si za svou více než 160 letou historii vydobyla značné renomé mezi střelci po celém světě.

Konkrétní výrobce mi není známý, ani jsem po něm nepátral, ale vzhledem k nápisu na boku a celkovému provedení je jasné, že je to některý z japonských výrobců airsoftových zbraní. Nicméně MPX není airsoftka na plastové kuličky, ale regulérní větrovka na olověné diabolky v ráži 4,5 mm.

Hnacím médiem je kapalný oxid uhličitý (CO2), který je uložen v jednorázové bombičce skryté v pažbě. Standardní 12 gramová bombička by vydržela jen chvíli, a proto jsou zde použity velké bombičky s obsahem 88 gramů plynu. To je jedna z vad na kráse, vzhledem k vyšší ceně těchto nádob. Cena v testu použité značkové bombičky se pohybuje kolem 250 korun, neznačkové se pohybují na úrovni 170 korun a je nutné říct, že mezi nimi není rozdíl.

Systémy s CO2 jsou obecně jednoduché a spolehlivé, protože CO2 se odpařováním udržuje v rovnovážném stavu s konstantním tlakem. Jejich nevýhodou je značná závislost tlaku na okolní teplotě, v zimě si prakticky nezastřílíte. A v létě dávejte pozor a nenechávejte zbraň položenou na přímém slunci, kritický bod CO2 je 31°C, tak pozor na to.

Co se týká výkonu, tak když jsem střílel venku při teplotě asi 18°C, diabolky opouštěly hlaveň s energií kolem 6 joulů, což je výkon zhruba srovnatelný se starší Slávií 630/631.

Zbraň se své předloze přibližuje ve všech směrech jak vzhledem, tak i hmotností, takže na první dojem vás překvapí, jak je na své malé rozměry puška těžká (rovné 3 kg).

Krátká pažba je zakončená jednoduchou plastovou botkou s několika protiskluzovými drážkami a logem SIG v kroužku.

Na levé i pravé straně rámu je umístěna otočná pojistka, která jasně indikuje, kdy je zbraň odjištěná a kdy je zajištěná. Tady bych jenom zmínil, že pojistka v odjištěné poloze poněkud překáží (spočívají na ní prsty střílející ruky), ale stejně je to i na originálu a zřejmě je to myšleno jako bezpečnostní prvek, jelikož střelec jasně cítí, že má odjištěno.

Zajímavě jsou řešena mířidla, při přepravě nebo při použití optiky mohou být sklopená, aby nepřekážela. Místo klasického hledí je použit vojenský dioptr (průhledítko) s dvěma překlopnými plátky s různými průměry otvoru, jeden menší pro přesnou střelbu v klidu a jeden větší pro akční střelbu v pohybu.

Zbraň se snaží vzhledově přiblížit originálu, včetně tlumiče ohně na hlavni.

V rukojeti je místo, nevím na co, něco by tam určitě strčit šlo, ale svačina tam nevejde, takže tam asi nikdo nic dávat nebude,

K pušce se standardně dodává univerzální nástroj, kterým se nastavuje výška mušky.

Pokud máte semiauto zbraň, tak je jasné, že k ní potřebujete i pořádný zásobník, jinak budete víc měnit zásobníky než střílet. V Sig Saueru je zásobník řetězový a hned na 30 ran, stejně jako v originále.

Nabíjí se poněkud zvláštně, protože k nabití zásobníku musíte odklopit boční víčko, řetízek vyjmout ven a diabolky do něj zatlačit přiloženým univerzálním nástrojem nebo jiným vhodným předmětem. Po uložení všech diabolek vložíte řetízek zpátky do zásobníku, zakryjete víčko a máte zásobník připravený k zasunutí do zbraně. Nabíjet se dá i bez vyndání řetízku, když můžete diabolky vkládat přes podávací otvor, ale je to nepohodlné a pokud je do lůžek nezatlačíte, tak to má vliv na spolehlivost funkce.

Před prvním výstřelem je nutné natáhnout závěr, tím dojde k napnutí bicího mechanismu a zbraň je připravena ke střelbě. Po zmáčknutí spouště úderník narazí na ventil, ten vypustí stlačený CO2, který vymete diabolku z hlavně, opětovně napne bicí mechanismus, dojde k přebití a celý cyklus se opakuje.

Nejprve jsem střílel ve stoje bez opory dvacet ran na 10 metrů.  MPX není na terčovou střelbu stavěný, nicméně celkem se ty zásahy drží u sebe. Spoušť je vojensky tvrdá, ale po pár ranách se na ni dá zvyknout

Chodilo to trochu vpravo dolů, tak jsem pošteloval mířidla a do dalšího terče střelil dalších 20 a pak ještě dalších 30 ran, kdy jsem mačkal spoušť v rychlém sledu.

Jeden z dalších testů jsem přenechal dceři (pozn. testováno na dětech - kdo s tím nesouhlasíte, dále nečtěte). Z plechovky bylo zakrátko řešeto a pak naštěstí došel plyn, protože jinak by došly diabolky, které díky semiauto funkci a 30 ranovému zásobníku mizí z krabičky nečekanou rychlostí. Doménou Sig Sauera je prostě střelba na plechovky a jiné pokud možno cinkající nebo ještě lépe rozbitné věci. Osmiletá holka zvládá střelbu bez problémů, pokud si může zbraň při střelbě opřít a jen jsem si všiml, že mačkala těžkou spoušť dvěma prsty. Míření přes dioptr je pro děti jednodušší než přes klasické hledí, jelikož toho na terči víc vidí a nemusí si tolik hlídat horizontální rovinu.

Tady je výsledek jejího snažení na plechovku od piva na 10 metrů po dvou zásobnících.

Co říct závěrem? Sig Sauer MPX je poměrně nezvyklá zbraň s dost specifickým určením. Je robustní a těžká, celkové provedení působí značně odolně, snaží se do nejmenších detailů napodobit ostrý vzor v ráži 9 mm Luger, podobně jako mnoho airsoftových replik, které si zakládají na věrném vzhledu. Ovšem místo plastových kuliček střílí plnotučné diabolky, takže je přece jen více orientovaná na střelbu, hra na vojáky se střelbou po nepříteli nepřipadá do úvahy.

Výhodou i nevýhodou zároveň je použití CO2 jako hnacího média. Výhodou je jednodušší konstrukce zbraně a nemusíte vynaložit vysokou počáteční investici do tlakové láhve nebo pumpy. Nevýhody jsou citlivost na teplotu, nemožnost dosahovat vyšších výkonů z důvodu nižšího tlaku a pokud vás to chytne a začnete střílet víc, tak vysoká cena bombiček, která rychle překoná investici do stlačeného vzduchu. MPX neoplývá přesností, ale ani si nehraje na nějakou sniperskou záležitost. Tohle je puška pro akční střelbu, kdy si odpoledne na vhodném místě rozestavíte nejrůznější cíle a bavíte se jejich sestřelováním v rychlém sledu. Je to prostě typický děrovač plechovek a rozbíječ lahví, i když k tomu by mu slušelo ještě pár joulů navíc. Cena není nejnižší, začíná na 6900,- korunách, ovšem vzhledem ke zpracování a užitným vlastnostem mi připadá vcelku přiměřená. Pokud vás zajímají vojenské samopaly a hledáte zbraň, která bude k nerozeznání od originálu a zároveň si s ní můžete odpoledne zastřílet na zahradě, pak pro vás může být Sig Sauer MPX zajímavou volbou.

Za zapůjčení Sig Sauer MPX k recenzi děkuji e-shopu www.zbrane-vzduchovky.cz