FX Revolution

Note utilisateur:  / 2

Détails

Catégorie parente: RECENZE

Catégorie : Větrovky

Publié le vendredi 13 janvier 2012 01:00

Écrit par Kubajzz

Na úvod je potřeba si připomenout žijící legendu z oblasti vzduchových zbraní - Fredrika Axelssona. Tento geniální švédský konstruktér a vášnivý střelec někdy v půlce 80.tých let začal s výrobou vzduchových zbraní pro sebe a pro své blízké přátele.  Jeho první sériově vyráběná puška byl model Axsor z roku 1996. K němu se váže jeho značně nepřehledná spolupráce s firmami Logun, Webley a CNC Process AB, pro kterou Fredrik pracoval. Nakonec se rozhádal s majitelem CNC Process AB Kennethem Söderem, tedy přesněji s jeho ženou Monou (za vším hledej ženu), až to nakonec skončilo u soudu, kde přišel o práva na značku Axsor. Fredrik Axelsson tedy v roce 1999 založil svou vlastní firmu Pre-Charge AB, přetáhl k sobě i některé zaměstnance a začal vyrábět větrovku FX2000, což byla jednoranová zbraň s ukazatelem tlaku (manometrem), což v té době rozhodně nebyla obvyklá záležitost. V roce 2002 začal s výrobou modelů Cyclone, Cutlas, Gladiator a Ultimate a firmu přejmenoval na FX Airguns a přemístil ji z původního sídla v městě Hova do nové lokality ve Fagerlidu, kde sídlí dodnes.

Aby toho nebylo málo, tak FX vyrábí nebo vyrábělo ty samé zbraně pod různými názvy pro firmy Logun, Webley, RWS aj., takže je v tom úplný chaos, jelikož například s FX 2000 se můžete setkat také pod názvem FX Tarantula, FX Black Widow, RWS Excalibre, Webley FX2000 atd. I přímo u zbraní vyráběných u FX v dnešní době je situace mezi jednotlivými modely značně nepřehledná. Vyrábí se modely Typhoon, T12, T12 Whisper, Cyclone, Cutlas, Gladiator, Revolution, Monsoon, Verminator, Royale, Independence a pistole Ranchero, které se vesměs od sebe liší jenom minimálně a všechno jsou to variace na původní FX2000, která zase vyšla ze starého Axsoru. A abychom si nemysleli, že v FX usnuli na vavřínech, tak sám Fredrik v rozhovorech tvrdí, že má rozpracovány další desítky nápadů, které existují ve fázi prototypů, a které se ještě nevyrábí jenom jednoduše proto, že na ně nemá čas.

V roce 2009 začala firma FX Airguns v sériové produkci používat Smooth Twist hlavně, což je nápad , který funguje na myšlence, že střela získá vyšší rychlost při minimálním tření v hladké hlavni a rotaci dostane až v posledních pár centimetrech, kde je hlaveň drážkovaná. Tento princip používaly např. pokusné protitankové pušky už před 2. sv. válkou a od té doby docházelo pravidelně k pokusům o další rozvoj myšlenky, který však pravidelně končil na životnosti hlavně. Nutno říct, že Fredrika asi jako prvního napadlo, že při nízké rychlosti, nízké hmotnosti a nízké tvrdosti vystřelené diabolky nebude u tohoto typu hlavně hrát opotřebení žádnou roli, takže pro vzduchovky je to ideální nápad. Na druhou stranu je třeba říct, že to sice přináší zvýšení výkonu při stejné spotřebě vzduchu nebo snížení spotřeby při zachování výkonu chcete-li, ale  přesnost protahované hlavně, která má drážky v celé délce, to zjevně nepřekoná. V opačném případě by to používaly firmy jako Anschutz nebo Feinwerkbau pro své sportovní zbraně. Ale třeba se nechme někdy překvapit.

FX Revolution je zástupcem nemnoha samonabíjecích zbraní pracujících na principu stlačeného vzduchu.

Zobrazovaná zbraň je v ráži 5,5mm. V jiné ráži se nevyrábí z prozaického důvodu, že v jiné ráži nefunguje. Jelikož u ní byl k samonabíjecí funkci použit systém odběru plynu z konce hlavně, známý z útočných pušek, který ovšem vyžaduje uvést do pohybu značně hmotné součástky, a proto funguje pouze u relativně vysokých výkonů. Osobně si myslím, že tady udělal Fredrik krok vedle, protože existují daleko elegantnější způsoby, jako například u našeho Drulovu Eagle. Doplnění - Byl jsem kontaktován kolegou střelcem, který měl v ruce Revolution v ráži 4,5 mm s 16-ti ranovým zásobníkem. Takže zdá se, že vzácně se vyskytuje i v této ráži, ačkoliv stránky výrobce o tom mlčí.

Vyšší výkon samozřejmě provází vyšší spotřeba vzduchu a to výrobce vyřešil pomocí tlakové láhve o objemu 0,5l, která tvoří pažbu. Ve spodní části zbraně se nachází kontrolní manometr, který informuje střelce o maximálním povoleném tlaku plnění, který je výrobcem stanoven na 220 bar. Láhev se plní vzduchem po jejím vyšroubování z těla zbraně. Velikost láhve má pozitivní vliv i na konzisteci výstřelů (odchylky rychlosti jednotlivých ran). Takže ačkoliv puška nemá regulátor tlaku, vykazuje slušnou konzistenci, protože jak je všeobecně známo - nejlepší regulátor je velká tlaková kartuše.

Ke zbrani se dodávají 12-ti ranové zásobníky vlastní konstrukce z kombinace plastu a kovu, ovšem dosti složité, pracující na principu natahovacího budíku. To znamená, že plastový zásobník je otočný a natažený vnitřním pérem, které při odjištění umožňuje otáčivý pohyb. Musím říct, že provedení zásobníků ve mě vzbuzuje (možná neopodstatněné) obavy o jejich životnost.

Ve způsobu ovládání nejsou žádné velké zvláštnosti, jednoduše se posune klika dopředu, vloží se zásobník, klika se spustí zpět a zbraň je připravená ke střelbě. Jakkoliv jsou zbraně od FX považovány za pokrokové a materiálově velmi dobře zvládnuté, tak nad některými detaily se člověk musí opravdu zamyslet, zda jednoduchost má být vždy na prvním místě, protože například provedení pojistky ve formě vyčuhujícího drátu, do kterého mlátí kus ohnutého plechu, nepovažuji za konstrukční řešení hodné větrovek této cenové kategorie.

Předpažbí, rám a návlek na pažbu jsou vyrobeny z šedého plastu, který se nedá označit zrovna jako příjemný na dotek. Prostě je to obyčejný plast, který často vidíme na airsoftových puškách. Ergonomie je ovlivněná především tím, že součástí pažby je tlaková láhev, tudíž pažba je široká. Avšak pažba naštěstí netvoří spolu s hlavní jednu přímku jako například u větrovek Gunpower, ale je skloněná pod úhlem směrem dolů, takže kvůli umístění puškohledu není potřeba používat vysoké lišty a montáže.

Puška je osazena optikou Optisan 4-16x50 a střeleckým bipodem Harris.

Jednou z méně příjemných věcí je poměrně tuhá spoušť. To by ovšem ještě nebyla taková tragédie, horší je, že po každém výstřelu se spoušť prudce vrátí zpět a udeří střelce do střílejícího ukazováčku. Po pěti vystřílených zásobnících venku při teplotě kolem 0°C, mě regulérně brněl prst a střelba se stávala nepříjemnou. Nevím, jestli to byl problém pouze té konkrétní pušky, ale spíš bych si tipnul na obecný problém celé této řady.

Samotná střelba probíhala bez závad, jen je potřeba si zvyknout na ne zrovna příjemné držení, které je daní za "taktický" vzhled. Ze začátku jsem si na výstřelu dával záležet, ale vzhledem k samonabíjecí funkci samotná střelba brzy začne svádět k rychlému mačkání spouště a vyprázdnit celý zásobník je otázkou několika sekund. Zbraň je dle mého názoru určena pouze k rekreační zábavné střelbě a je nutno říct, že zábavy se vám dostane měrou vrchovatou i s přídavkem.

Nejlepší dosažený rozptyl pěti ran na 30 metrů s diabolkama JSB Exact 5,52 mm si můžete prohlédnout na fotografii.

Průměrný nástřel se na 30 metrů s rezervou drží ve 3 centimetreh, což je na samonabíjecí pušku výborný výsledek.